Jiří Stivín & Jazz System Co.

Jiřího Stivína (nar. 23. 11. 1942) dělí od Vladimíra Tomka téměř 20 let a široká zásoba rozdílných generačních zkušeností i zážitků. V době, kdy Tomek hrál glenn-millerovská aranžmá s Karlem Vlachem, bylo Stivínovi pět let a nezdá se, že by tato éra zanechala podstatnější stopy na jeho hudebním vývoji. Studio 5 bylo prvním souborem, které jej uvedlo k jazzu, ale daleko větší úlohu sehrála až nástupnická skupina Studia 5 - SHQ. A potom následovala v pestrém sledu barokní hudba (do začátků flétnové hry zasvětil Stivína jeden z nejpovolanějších, Milan Munclinger), recesisticky-rocková činnost pražských Sputniků, free-jazz absorbovaný nejprve v Praze z nahrávek Ornetta Colemana a dalších a později v Londýně ze hry předních anglických hudebníků tohoto směru, působení Connelia Cardewa, v Praze se skupinou Quax, a kdoví, co všechno by bylo možno v této souvislosti ještě vypočítat…

Vladimír Tomek s přáteli

Říká se často, že jazz je dnes už velmi široký pytel muziky - a rozdílnost obou stran této desky to dokazuje nad jiné výrazně. Kytarista Vladimír Tomek (nar. 5. 1. 1923) patří k hudebníkům, kteří pomáhali položit základy českého swingu. V letech 1945-1947 byl členem orchestru Karla Vlacha za vrcholné doby glen-millerovského zvuku; 11 let nato se stává zakládajícím členem skupiny Studio 5, která má pionýrský význam pro náš moderní jazz. Dnes, v době rocku a free-jazzu, působí Tomkova hudba jako uklidňující ohlédnutí do časů, kdy hudebníci improvizovali na přísně dodržované akordické sledy, omezovali se na jeden nebo dva chorusy, nepociťovali potřebu rozvíjet své představy v širokých, mnohotvarých a mnohominutových plátnech - a přesto dokázali vyslovit, oč jim šlo….
(Sleeve-note Dr. Vladimír Dorůžka, 1971)