Brněnská Kantiléna za zkušeného vedení Ivana Sedláčka je nejen sborem vrcholné interpretační, vokální a dramatické kultury, ale současně i dílnou, z níž vzešly desítky vynikajících zpěváků, hudebníků a dokonce i dirigentů. Na tomto CD představuje šíři svého originálního repertoáru.
Tři čeští anonymové polymelodické tvorby pozdní gotiky (15. století) připomínají setkání domácí tvorby s vlivy evropské ars nova, ars subtilior a frankoflámských škol. Významnou cestou tohoto předání byla od 2. poloviny 14. století Karlova univerzita, kde se brzy objevila teorie této nové hudby. Blok českých koled dotvrzuje zajímavou proměnu, kterou prošla česká hudba na přelomu 17. a 18. století. Po průměrných úspěších české hudby v době pozdně gotické a renesanční polymelodie nastává éra zhodnocení české melodické vlohy, která přináší české hudbě významný podíl v dialogu evropské hudby. Koledy a pastorely jsou jednou z forem, na nichž se tato důležitá proměna hudebního myšlení odehraje zvláště markantně. Známá koleda Václava Karla Holana Rovenského (1644-1718) "Zpívejte andělové" připomíná začátek slavné éry české hudby - baroka, v němž byla objevena česká vloha k melodice....Série koled vesměs české provenience z doby českého baroka v úpravách Jaroslava Křičky, Jiřího Matyse, Evžena Zámečníka a Petra Řezníčka je doplněna nejslavnější českou barokní koledou "Chtíc, aby spal" Adama Michny z Otradovic (1600-1676). Vedle francouzské a anglické tvorby sbor připomíná i jednu z nejslavnějších koled 19. století - rakouskou "Stille Nacht, heilege Nach" Františka Xavera Grubera (1787-1863). "Missa brevi"s Zdeňka Pololáníka (*1935) patří dnes k velmi úspěšným a repertoárovým číslům sboru. Skladatel - snad nevědomky - vytvořil jednu z nejčistších skladeb české nové jednoduchosti. Vánoční oratorium Františka Emmerta (*1940) znamená v tradici sboru mnoho. Je to vokálně znamenitě napsaná skladba spojující pokoru a jednoduchost lidové hudby s barokní rafinovaností a senzibilitou.
Miloš Štědroň