ARS REDIVIVA (Milan Munclinger, Stanislav Duchoň, Václav Snítil, František Sláma, Josef Hála)

Z komentáře k původnímu LP albu 1 11 0241 vydanému Pantonem v roce 1967 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Jako ve všech kompozičních oborech, do nichž zasáhl, vytvořil Johann Sebastian Bach i svými triovými sonátami vrcholná díla tohoto žánru. Vrcholná jak dokonalostí a vynalézavostí formy, tak i nezvykle závažným a bohatě diferencovaným obsahem. Zde jsme opět - jako u tolika jiných mistrových skladeb - svědky zvláštního jevu: tradiční technické postupy, které nalezneme stejné v dílech Bachových předchůdců a současníků (v triových sonátách např. imitační vzájemná závoslost dvou vrchních hlasů nad pravidelně kráčejícím basovým "continuem"), nabývají pod dotekem Bachovy ruky hlubšího významu. Jako by Bachův vnitřní obraz světa, jeho vidění jistot a zákonitost, jeho pokorné a moudré vědomí úkolu, který má právě on splnit v celkové "harmonii světa", jako by to vše z jeho hudby promlouvalo každou notou - ne však jako nějaký z vnějška vnesený "zhudebněný program", nýbrž přímo, vyjádřeno jižř v samotném přístupu ke kompozičním principům. Na rozdíl od některých jiných Bachových instrumentálních skladeb, které byly komponovány se záměrem vytvořit cyklickou řadu děl téhož druhu...nevznikly jeho triové sonáty na základě nějakého podobného plánu. Jsou si vzdáleny dobou vzniku..., liší se proto také navzájem značně ve stylu, rozsahu, nástrojovém obsazení i v kompoziční technice....