Z komentáře k původnímu LP albu 81 0693-1 vydanému Pantonem v roce 1987 a nyní vycházejícímu v Supraphonu poprvé digitálně:
Přes mimořádnou proměnlivost svého vyjadřovacího stylu je IGOR STRAVINSKIJ (1882 až 1971) považován především za čelného představitele hudebního neoklasicismu: největší část jeho skladatelského odkazu náleží právě této stylové oblasti. Druhým význačným rysem Stravinského tvorby je její výrazná orientace k jevišti; zvláště baletní hudbě se Stravinskij věnoval soustavně téměř padesát let..KONCERTANTNÍ TANCE z roku 1942 v sobě spojují oba zmíněné charakteristické rysy Stravinského tvorby: jsou koncipovány jako nedějový balet a hudebně vyjádřeny v neoklasickém stylu....Tvorba ALEXEJE FRIEDA (1922) se vyznačuje
osobitým prolínáním prvků vážné hudby a jazzu. V obou těchto oblastech má Fried bohaté zkušenosti - na počátku své skladatelské dráhy se jim věnoval odděleně. Pozdější pokus o umělecké propojení těchto dvou, v mnohém odlišných, hudebních světů přinesl skladateli řadu úspěchů...Zvláštní symbiózou prvků staré hudby a jazzu se vyznačuje Friedův GOTICKÝ KONCERT pro komorní orchestr z roku 1977...Zcela jistě postřehneme, jak znamenitě se např. doplňují jazzové prvky se stylem odvozeným z barokního koncertantního principu. KASACE pro komorní orchestr (1985) má ve své stavebné preciznosti, výrazové věcnosti a asentimentálnosti neoklasické kontury. Je to typ klasické absolutní hudby, která chce především znít, promlouvat k posluchači sama sebou, svými stěžejními složkami - melodií a rytmem.
Jaromír Havlík, 1987