Z komentáře k původnímu LP albu 1 10 2428 s Bizetovou Symfonií C dur "Roma" v interpretaci Symfonického orchestru hl. m. Prahy (FOK) pod taktovkou dirigenta Jindřicha Rohana
jež vydal Supraphon v roce 1977, které nyní vychází poprvé digitálně:
...Posláním této desky je připomenout, že GEORGE BIZET (*25.10.1838 – †3. 6.1875) není jen autorem jedné slavné opery a upozornit i na tu část jeho uměleckého odkazu, která dodnes neztratila svou uměleckou aktuálnost a posluchačskou přitažlivost, ale s níž se bohužel vinou úzké a jednostranné dramaturgie našeho hudebního života setkáváme jen zcela výjimečně. Bizetovo dílo - stejně jako celý jeho život - zůstalo vlastně torzem. Množství kompozičních záměrů, nedokončených skladeb i děl, která autor sám sebekriticky zničil, svědčí o úporném zápase o nalezení vlastního osobitého uměleckého projevu a tragika Bizetova uměleckého i lidského osudu spočívá v tom, že předčasně zemřel právě ve chvíli, kdy se mu podařilo všechny mučivé problémy úspěšně rozřešit. Neobyčejný talent na sebe upozornil výrazně již v raném dětství. Bizetovi nebylo ještě ani deset let, když byl přijat na pařížskou konzervatoř...V červenci 1860, když opouštěl Řím, začal na zpáteční cestě domů pracovat v Rimini na novém díle - velké symfonie - jejíž původní název byl Řím, Benátky, Florencie a Neapol, kde každé město měla reprezentovala jedna část skladby.Scherzo bylo hotovo nejdříve a zaznělo poprvé samostatně již v listopadu 1861, další práce na nové skladbě však postupovala velmi pomalu a s dlouhými přestávkami, vyplněnými jinými tvůrčími projekty. V této době vznikla..první slavná Bizetova opera Lovci perel, jež dokumentuje překonání vleklé umělecké krize a je počátkem nového tvůrčího vzepětí, jež dalo vznik i symfonii Roma, neboť Bizet zřejmě sám cítil, že výsledný tvar díla neodpovídá svou obsahovou náplní původního záměru a zkrátil před prvním provedením 28. února 1869 jeho starý mnohomluvný název. Roma je čtyřvětá symfonie, v níž jen málo připomíná, že vznikla pod dojmem pobytu v hlavním městě Itálie. Daleko větší vliv má soudobá německá symfonie, k jejíž výrazové monumentalitě se autor stále snažil dospět a často za cenu určitých disproporcí mezi křehkým tematickým materiálem a jeho zvukově okázalým zpracováním....
Jaroslav Holeček