Tuto sestavu historických nahrávek na námět květin zahajuje svérázná verze dodnes populárního slowfoxu "Šeříky až bílé" v podání pražského tanečního orchestru Boccaccio Band. Tento soubor, účinkující počátkem třicátých let minulého století v pražském nočním podniku Boccaccio, sestavili klavírista Max Löffelholz s houslovým virtuosem Vasilem Truchlým a na několika málo gramofonových nahrávkách, které po sobě tento soubor zanechal, se jednotliví členové orchestru v úporné snaze o dostatečně "hot" přednes zoufale snaží navzájem přehrát.
Komik Vlasta Burian (02) přispěl do této sestavy přednesem své verze kupletu z pera Aloise Tichého, jednoho z našich nejplodnějších komiků minulosti, který stačil od začátku dvacátého století až do své smrti v roce 1923 natočit na šelakové gramodesky mnoha značek několik tisíc snímků. Dílem Aloise Tichého byly též četné kuplety zmiňující různé květiny - jejich zařazení do této sestavy však bohužel zabraňuje dvojsmyslnost jejich textů a silně erotické narážky, přecházející často až do oplzlostí.
Na opačné straně naštěstí stojí písně s výsostně poetickými texty pojednávajícími o krásné, něžně bílé chryzantémě (03), vonících levandulích (06), jasmínech (07) či mimosách a chrpách (12, 15) a texty zmiňující další pozitivní atributy spojované s květinami. Zmíněné chryzantémy - pro změnu žluté - opěvují v posledním tracku této sestavy německy zpívající členové pěvecké skupiny Splendid Artists (= "Skvělí umělci"), účinkující ve třicátých letech minulého století v německém divadle v Karlových Varech a v pořadech německého vysílání Československého rozhlasu, sídlícího až do roku 1945 ve výstavné budově v pražském Karlíně.
Vybral, sestavil a komentář napsal producent řady Historie psaná šelakem Gabriel Gössel