Z komentáře k původnímu LP albu 1 12 1110 vydanému v Supraphonu v roce 1972 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Třiadvacet drobných skladeb pro dva zpěvní hlasy a klavír, jež napsal Antonín Dvořák (1841-1904) na texty moravských lidových písní v rozpětí let 1875-1881,
mají ve skladatelově tvorbě a jeho životě z vnitřních i vnějších příčin významné postavení. Jsou totiž jednak cenným dokumentem vnitřního tvůrčího vlivu Bedřicha Smetany - spěl od počátečního opojení německým novoromantismem k vyhranění národnímu i osobnostnímu, jednak se svou originalitou a bezprostředně působícím půvabem staly prvým článkem řetězu, který dovedl skladatele až na výsluní světové slávy a popularity...Moravské dvojzpěvy jsou jakýmsi breviářem Dvořákovy národní osobitosti; na nepatrných ploškách jsou tu shrnuty prakticky všechny znaky, jež se porůznu vyskytují i v dalších dílech tohoto období i období pozdějších; zvláštní výběr melodických intervalů, zvláštní modulační plány.., prostá a přece tak vtipná polymelodičnost, rytmická jadrnost i ostináta, synkopa.
Po předchozích dílčích nahrávkách jednotlivých opusů, do nichž jsou Moravské dvojzpěvy rozloženy, a na nichž se podíleli i tak významní pěvci jako E. Schwarzkopfová, I.Seefriedová, Victoria de los Angeles a D.Fischer-Dieskau, přináší tato deska poprvé úplný soubor všech dvaceti tří čísel. Některá jsou nahrávána vůbec poprvé.
Jarmil Burghauser, 1971