Z komentáře k původnímu LP 1 10 1388 vydanému v Supraphonu v roce 1973 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Francouzský romantický balet vešel do historie slavnými tanečnicemi a choreografy, avšak jména jeho skladatelů upadla v zapomnění. Vůdčí osobnosti francouzské hudby Berlioz a Meyerbeer psali baletní hudbu jen jako vložky do svých oper...Jenom dva balety této epochy přetrvaly svou dobu - Adamova Giselle a Delibesova Coppélia. Francouzský skladatel CLÉMENT PHILIBERT LÉO DELIBES (1836-1891) se věnoval různým druhům hudebního divadla. Přes úspěchy svých operet, komické opery Le roi l'a dit (Král to řekl, 1879) a vážné opery Lakmé (1883) vděčí za svou trvalou popularitu baletům La source (Naila, komp. s L.Minkusem 1866), Sylvia (1876) a především Coppélia ou la fille aux yeux d'émail (Coppélia aneb dívka s emailovým očima, 1870). Coppélia je nejlepším dílem epochy francouzského romantického baletu, kterou také uzavírá. Je typická pro její druhou fází, ve které v baletu stále více převažuje prvek zábavnosti, podívané a virtuozity. Špičková technika, sloužící ve 30. a 40. letech 19. století k taneční evokaci nadpřirozených zjevení, se zdokonaluje a stupňuje k akrobatickému mechanismu, jemuž látkově vychází vstříc zejména ztělesňování oživlé loutky...V baletu Coppélia se nejúplněji rozvinula skladatelova osobnost. Zhudebnění je vzácně vyrovnané ve všech složkách, takže dílo snese odloučení od jeviště nejen jako suita čísel, nýbrž i jako celek...Delibesova hudba ke Coppélii se svou výraznou melodikou, zálibou v neobvyklých modulacích a pikantních rytmech, jemnou a promyšlenou instrumentací stala významným milníkem ve vývoji baletu. Po tomto díle se skladatelé přestávali dívat na baletní kompozici jako na druhořadou záležitost a tím se umožnila i regenerace baletu hudbou. V dramaturgické vyváženosti prokomponovaných scén, samostatných tanců a zdařile stylizovaných lidových tanců Delibes zapůsobil zejména na Čajkovského. Spolu s ním je nejvýznamnějším skladatelem symfonických baletů 19. století.
Milan Pospíšil