S počátkem protektorátu skončila éra operet na vlastenecko-furiantská témata - texty populárních písniček v té době zdůrazňovaly hlavně lásku k vlasti a pozitivní atributy češství vyjadřované již jejich názvy jako Ty naše české mámy, České panenky, České vesničky… Řada operetních souborů se rozpadla, přišlo zatemnění, lidé neradi opouštěli své byty. Jak vzpomínají pamětníci - pro divadelníky zoufalá doba.
Na výběr písniček z operet českých autorů s premiérami v roce 1939 jsme zařadili výlučně nahrávky z gramodesek domácích firem Ultraphon a Esta. Zahajují ho tři melodie z poslední operety z pera Karla Hašlera "Americký hotel". Další čtyři melodie (tracky 4-7) zaznívaly ve zpěvohře Dr. Jiřího Červeného a Saši Razova s hudbou Miloše Smatka "Divá Bára", která se ve Švandově divadle dočkala 135 repríz. Mnohem menší úspěch zaznamenala opereta Luďka Pacáka "Drahoušku, ano?" inscenovaná v jeho režii v divadle Unitarie, tehdy nově přejmenovaném na Divadlo U Karlova mostu (tracky 8 a 9).
V červnu roku 1939 měla ve Švandově divadle na pražském Smíchově premiéru úspěšná opereta "Dvě srdce na prodej" s hudbou Vl. A. Viplera na text Fr. Kudrny a v režii Fr. Paula. Byla provedena celkem 121krát a gramodesky zaznamenaly tři písničky na etiketě Ultraphon (tracky 10-12), mimoto dvoudílná směs melodií z tohoto dílka vyšla na etiketě Esta (tracky 13-14).
Velký ohlas zaznamenala u pražského publika Jankovcova opereta "Láska Její Výsosti", která měla v nuselském Tyláčku premiéru 3. října. Na gramodeskách z ní vyšly čtyři písničky (tracky 15-18), včetně údajně tehdy nejúspěšnější melodie Kapelo, zahraj mi polku (…hezky od podlahy). Znalec operetního světa a autor knihy "Opereta" Luděk Pacák ji označil za "melodii mimořádného významu, která svým šťastným textem poctivé nacionální ražby silně provokující německé úřady a srdečnou lidovou hudbou stala se malou, ale významnou součástí arsenálu, jehož pomocí český národ boural a rozboural nepřemožitelnou III. říši".
První opereta skladatele Rudolfa Piskáčka "Osudný manévr" byla původně uvedena na scéně Vinohradské zpěvohry již v roce 1912. O čtyři roky později pak stejná scéna uvedla jeho operetu "Slovácká princezka" a v roce 1925 úspěšného "Tuláka". V roce 1939 sice neměla tato díla na repertoáru žádná operetní scéna, ale u příležitosti Piskáčkových 55. narozenin vydala firma Ultraphon čtyři melodie z těchto Piskáčkových operet v podání orchestru řízeného jejich autorem a se zpěvem Járy Pospíšila (tracky 20-23). Opereta "Slovácká princezka" byla na etiketách gramodesky přejmenována na "Selskou princezku" (tedy název podobný operetě R. Stolze "Selská princezna"). Za zmínku v této souvislosti ještě stojí, že stejný název byl uveden i na gramodeskách s písněmi z nové inscenace této operety v roce 1944 v Tylově divadle, přičemž na jedné z těchto desek si Fanda Mrázek téměř doslovně zopakoval svůj pouťový kuplet "Nikde není posvícení", který poprvé vyšel pod názvem "Posvícení" v roce 1935. Jako jeho autor byl ovšem tehdy uveden právě Fanda Mrázek…
Náš výběr uzavírají čtyři nahrávky z gramodesek značky Esta s melodiemi z operety "Zlatá žába", která měla na scéně pražské Velké operety premiéru 29. září roku 1939.

Vybral, sestavil a komentář napsal producent řady Historie psaná šelakem Gabriel Gössel