Z komentáře k původnímu LP albu 1113 3569 vydanému Supraphonem v roce 1984 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:.
..Album Pod liščí skálou by mělo být připomínkou, že v roce 1985 slaví skupina své dvacetileté výročí, a tak na něm vedle skladeb ze současného repertoáru a některých novinek nalezneme i vzpomínku na staré evergreeny. A na staré a věrné přátele. Jako je třeba Karel Vágner, který nám zde jako host přiblíží původní sestavu "Greenhornů", v níž hrál na kontrabas a zpíval "Blizzard" vlastně mnohem dříve než Jirka Grossman. Nebo Jarda Čvančara, spoluautor jedné z nových písniček, který je starým kamarádem Zelenáčů i přesto, že byl kdysi banjistou a vedoucím jedné z "konkurenčních" skupin Krajánků-Taxmenů, kteří měli svého času velký úspěch se svou verzí Dlouhého černého závoje, možná opět dříve, než Zelenáči sami. K interpretačnímu vyznění desky přispívá vedle sólistických výkonů zpěváků a instrumentalistů také její stylová pestrost. Zelenáči jí uzavírají jednu etapu své vývojové spirály, započaté v polovině šedesátých let v podobě Greenhornů a po letech experimentování s moderními směry a styly country hudby se v ní vracejí také k bluegreasu a někdy až i k syrovému kouzlu Tramp-grassu. Hlavním jednotícím momentem celkové atmosféry můžeme považovat texty Jana Vyčítala. Kdysi jsme mu vytýkali protipřízvučné a jiné "vyčítalovské" textové zvláštnosti, než jsme ovšem přišli na to, že mají svůj půvab, osobitost a nápaditost obsahu. Jeho texty nás vedou z drsné romantiky rachotících vlaků hoboes, pro které "noc se vlíkne a studí do dlaní", přes typické kountryové balady až třeba do ryze české, domácí parafráze jinak Cashovsky znějící legrace "Pivního džípu". Hlavně nás však vedou do vlastního, svérázného humoru vyčítalovských pajduláků a zajíců, mezi nimiž se svého zhudebnění dočkal i Pytlák Říha. A nakonec také do jedné z nejhezčích - alespoň podle mého názoru - písní celé desky, věnované Zdeňku Burianovi a jeho inspiraci pro naše chlapecké sny. Ať tedy přijde ještě mnoho dalších zelenáčských písniček, pro nás, kteří stárneme spolu s nimi i pro nové, další generace jejich příznivců.
Mirek Černý