Z komentáře Viléma Pospíšila k původnímu LP albu 1 12 0874 vydanému v Supraphonu v roce 1970 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Jiří Pauer je přes svou všestrannost především operním skladatelem. Je sice autorem řady písní, instrumentálních koncertů a komorních skladeb, stranou jeho zájmu nezůstala ve své době ani kantáta a napsal i symfonii, ale k opeře se pravidelně vrací v každém období své tvorby...Červená karkulka je v pořadí třetí operní prací Pauerovou...Už ve Žvanivém slimejšovi najdeme dvě základní tendence, které dotud prostupují celou Pauerovu tvorbu. Především úsilí psát tak, aby se hudba dostala k posluchači, vyjadřovala nejzávažnější a současně nejkontrastnější lidské city a k nim také hovořila. Čili, aby na konci tvůrčího procesu bylo dílo emotivně silné, srozumitelné, protože o skutečné kvalitě a účinku rozhoduje nikoli optika sebeumnější konstrukce partiturního zápisu, ale sluchový vjem živého provedení. A za druhé psát tak, aby hudební výraz byl soudobý, pregnantní, nekonvenčí, osobitý...Celkově lze Červenou karkulku charakterizovat jako dílo jednotné výstavby. Jeho hudební řeč je výrazná a přímočará, ..Je moderní svým zpracováním a má všechny znaky Pauerova osobnostního slohu. Nejcennější je tu však humor, který je snad vůbec největším kapitálem Pauerova talentu..