Z komentáře Miloše Pokory k původnímu LP albu 1111 3330 České barokní skladby pro cembalo v interpretaci Zuzany Růžičkové vydanému Supraphonem v roce 1983 a vycházejícímu poprvé digitálně:
Dramaturgická jednota této desky spočívá pevně na dvou společných jmenovatelích. Prvým z nich je cembalo, nástroj, jenž se zde ocitá v rukou jedné ze špičkových interpretek svého oboru - Zuzany Růžičkové, mimochodem prvé umělkyně na světě, jíž se podařilo realizovat mohutný gramofonový projekt - kompletní nahrávku cembalového odkazu J.S.Bacha...Druhým společným jmenovatelem nahrávky je stylová jednota - jde o skladatele českého baroka nebo tvůrce, jejichž stylová linie doznala během vývoje klasicistického vyústění. Nejstarším z nich je Jan Antonín Losy (1650?-1721), univerzitně vzdělaný a společensky činný šlechtic, avšak jinak vynikající loutnista a skladatel, odrážející ve svém díle překvapivě některé prvky vrcholné francouzské clavecinové literatury. Svědčí o tom i půvabný programní námět (obraz pracovního týdne kováře) u druhé z nahraných suit. Druhý z vývojové linie - Bohuslav Matěj Černohorský (1684-1742) byl proslulým českým historikem Bohumírem Dlabačem označen za "nejproslulejšího umělce Čech a nejskvělejšího varhaníka". Zvláště jeho varhanní fugy, jež se šťastnou shodou okolností podařilo zachovat …ukazují jakým byl Černohorský mistrem kontrapunktu - zpřehlednělá bachovská tektonika a průzračná melodická linka předjímají v lecčems budoucnost klasicismu...Černohorský vychoval imponující řadu skladatelů, mezi něž patřili i Zach, Seger a Brixi. Všichni svým způsobem dospěli svou tvorbou k předklasicismu nebo klasicismu: Jan Zach (1699-1773) ještě nesměle…Josef Seger (1716-1782) už radikálněji - od barokní šíře postupoval k sevřenějšímu, stručnějšímu a harmonicky krajně zhuštěnému tvaru - a vysloveně klasicistní znaky nalezneme od padesátých let 18. stol. v díle Františka Xavera Brixiho (1732-1771). Dokladem toho je i jasná a přehledná faktura Brixiho Fugy a moll...Prostřední z této skladatelské trojice - Josef Seger - měl rovněž řadu vynikajících žáků. Patřil mezi ně i jak Jan Křtitel Kuchař (1751-1829), jenž...zakotvil již zcela v období klasicismu (vybraná Pastorela má ovšem charakter scarlatiovské sonáty, jež zní daleko lépe na cembalu než varhanách), tak především Karel Blažej Kopřiva (1756-1785). Na svůj krutě krátký věk nám tento citolibský varhaník zanechal vskutku pozoruhodné dílo...Jan Křtitel Vaňhal (1739-1831) patřil již plně k tzv. vídeňské emigrační větvi českých hudebníků. Zřetelné rysy klasicismu, zvroucnělé skladatelovou typicky zpěvnou melodickou invencí a umnou akordikou, prozrazuje i jeho Fuga C dur...