V oblasti populární hudby vyšly v tomto roce na etiketách gramodesek firmy Esta poslední snímky jejího dlouholetého firemního orchestru kapelníka Harryho Hardena. Ten na podzim svůj orchestr rozpustil a odjel do USA, kde brzy založil nový taneční soubor, s nímž začal nahrávat gramodesky pro tamější etiketu Decca. Jako "Happy" Harry Harden Orchestra mimochodem tento soubor vystupuje dodnes - datum úmrtí jeho kapelníka se však zatím zjistit nepodařilo.
Nově se na gramodeskách značky Esta v tomto roce objevil orchestr kapelníka Dolfiho Langera, který nejčastěji doprovázel zpěváky Ludvíka Wallona, Luďka Trevora, Richarda Kublu či Bohemians-Duo. Firemní propagační materiály i dobové společenské časopisy označovaly tehdy Ludvíka Wallona za nadějného herce, který se má brzy objevit v několika českých filmech - k tomu ovšem nedošlo. Luděk Trevor natáčel pro Estu již od předchozího roku a pro Richarda Kublu znamenalo jeho ojedinělé účinkování v populáru jen malou odbočku v jeho kariéře významného operního tenoristy. Bohemians-Duo zpívalo nejčastěji ve složení Vašek Konvička a Bedřich Vaník. Na této sestavě je Langerův orchestr zastoupen snímky 1-3, 5-9 a 11-12.
Produkci gramodesek firmy Esta v roce 1938 poznamenaly dvě zásadní události: červnový X. všesokolský slet a dopady Mnichovské dohody resp. odstoupení pohraničních oblastí ČSR Německu po 15. září, a s tím spojený vznik Česko-Slovenska, tedy tak zvané druhé republiky.
Pro potřeby všesokolského sjezdu - konal se pod heslem "Budovat a bránit" - natočila Esta nejen řadu nahrávek cvičení určených pro účinkující, ale také sérii sokolských a vlastenecko-buditelských populárních písní a pochodů. Ty nahrávala především Městská hudba kolínská, tedy bývalá Kolínská kapela Kmochova s dirigentem Aloisem Vlasákem (21). K jednomu ze zakladatelů sokolského hnutí také odkazovala nahrávka údajných citátů z odkazu Miroslava Tyrše v dramatickém přednesu předního českého činoherce Bedřicha Karena (20). Zaznívá zde i termín "národ československý", který ovšem byl poprvé údajně použit našimi politiky až mnohem později v souvislosti se snahami o založení ČSR.
Čestným hostem sletu tehdy byla i Kapela bulharské královské gardy. Ta během svého pobytu v Praze natočila u firmy Esta více než šest desítek snímků určených pro lisování v Bulharsku na tamější etiketu Arfa. Část těchto snímků firma Esta zařadila i do svého katalogu pro ČSR pod objednacími čísly 7569-7587.
Ke konci roku 1938, jako reakce na zábor čs. pohraničí, byla na trh uvedena řada gramodesek s písněmi reflektujícími téma domoviny a opěvující krásy naší vlasti. Ve stejné době si naši slovenští bratři (právě totiž, podle textu jedné z těchto písní "… Slovensko naše vstalo z dávnej poroby, roztrhlo, striaslo okovy…") nechali u firmy Esta lisovat nahrávky určené výlučně pro slovenský trh. Patřily mezi ně mimo jiné úderné pochody a písně s výmluvnými názvy Kto za pravdu horí, Na Slovensku po slovensky, Nech žije sloboda slovenského národa či Zem slovenská (22-25). Podobné snímky pro Slovensko tehdy natočila i konkurenční gramofonová firma Ultraphon.
Naši sestavu přibližující produkci firmy Esta v posledním předválečném roce uzavírají dvě nahrávky nekomerční povahy. Známá prostějovská oděvní firma Rolný si nechala u Esty natočit v češtině (26) i v němčině reklamní gramodesku, v jejímž textu spíkr vyzvedává úspěchy a rozmach této firmy v posledních osmdesáti letech.
Na úplný závěr jsme zařadili v podstatě soukromý snímek, který si u Esty nechal natočit jistý pan Jaroslav Baďha, autor textu k písničce, kterou zpívá poněkud nervosní Zdeňka Krýslová za doprovodu harmoniky autora hudby Františka Krýsla. Tato nahrávka také dokumentuje, že rozdíl mezi muzikantstvím amatérů a profesionálů nemusel být vždy velký.


Vybral, sestavil a komentář napsal producent řady Historie psaná šelakem Gabriel Gössel