Z komentáře Petara Zapletala k původnímu LP albu 8116 0113 "Vlasta Mlejnková, Sylvia Kodetová" vydanému Pantonem v roce 1980 a nyní vycházejícímu v Supraphonu poprvé digitálně:
...Její ušlechtile znějící soprán i hluboký hudební intelekt ji přímo předurčovaly k dráze ryze koncertní - a tak VLASTA MLEJNKOVÁ zasvětila celou svou bohatou uměleckou kariéru interpretaci písňové tvorby - úkolu, jehož naplnění neoplývá tolik vnějším efektem lesklého úspěchu, jako spíše skromným, neokázalým soustředěním k vnitřnímu obsahu interpretovaných děl...její polovina desky přináší jen jedinou operní ukázku z díla Nikolaje Rimského-Korsakova. Všechno ostatní už pak patří do oblasti koncertantní vokální literatury: především proslulé Ave Maria, dílko, jež brzy poté, co francouzský skladatel Charles Gounod (1818-1893) upravil I. preludium z Temperovaného klavíru Johanna Sebastiana Bacha. Všimněte si, jak Vlasta Mlejnková dovedla proslulou melodii vrátit zpět do polohy citově pravdivé umělecké výpovědi. Píseň Jarní vody S.V. Rachmaninova (1873-1934) obsahuje rovněž jisté stopy pozdně romantické sentimentality...Mnohem čistěji a přirozeněji působí na nás líbezná melodika hudby Antonína Dvořáka (1841-1969); jeho ryze české muzikantství se prosazuje i zde, v každém taktu kouzelné lyrické kantilény; dobře to zdůrazňuje i adekvátní instrumentace Jana Frýdy. S Jaroslavem Křičkou (1882-1904)se dnešní koncertní posluchači setkávají nejčastěji při pěveckých recitálech...Poslední tři ukázky si Vlasta Mlejnková vybrala z bohaté palety děl, jež jí nabídli soudobí čeští skladatelé; zvolila jednoduše koncipovanou stylizaci Oldřicha Flosmana (nar.1925) na text lidové poezie...Do docela jiného světa nás na druhé straně desky zavede sopranistka SYLVIA KODETOVÁ; je to svět příběhů, líčidel, kostýmů a dekorací, svět naplněný touhou vyslovit na jevišti pravdu života - svět hudebního divadla, svět opery. V pěti ukázkách provádí nás Sylvia Kodetová operami, ve kterých vytváří na jevišti Janáčkova divadla v Brně titulní role...Její lehký lyrický soprán vyniká zejména v koloraturních partech: proto je Sylvii Kodetové tak blízká svěží, mladistvá postava půvabné Zerlinky z Mozartova Dona Giovanniho. Opera Němá z Portici nezdomácněla ani na našich jevištích; D.F.E. Auber však v roce 1828 výrazně oživil operní jeviště tím, že na ně přenesl historický děj - epizodu z neapolského lidového povstání v roce 1647. V Bruselu se uvedení Auberovy opery stalo dokonce bezprostředním impulsem k revolučnímu převratu. Tragická postava Elvíry, která nepřímo způsobí oslabení a porážku revolucionářů, zpívá v I. dějství Auberovy opery obsáhlý recitativ s árií. Blaženka v komické opeře Tajemství je z rodu překrásných milujících postav Smetanových...Pro závěr svého malého recitálu vybrala Sylvia Kodetová jednu z nejkrásnějších árií z ruské operní tvorby: tesknou ukolébavku, kterou zpívá v posledním obraze Nikolaje Rimského-Korsakova Sadko mořská carevna Volchovna na rozloučenou s novgorodským guslarem a pěvcem Sadkem, než se před jeho očima rozplyne v ranní mlze.