Z komentáře Josefa Veselky k původnímu LP albu 1 12 1807 "Giovanni Pierluigi da Palestrina Dvojsborové skladby" vydaného v Supraphonu v roce 1976 a nyní vycházejícího poprvé digitálně:
...Z Palestrinova obrovského odkazu jsou na desce Supraphonu nejslavnější dvojsborové skladby. První z nich - Missa Hodie Christus natus est je v určitém smyslu ojedinělým dílem celé světové hudební literatury. Dvojsborovost zde řeší Palestrina zcela netradičně. Staví proti sobě dva smíšené sbory, nikoliv však v běžném uspořádání: soprán, alt , tenor, bas, nýbrž první sbor vytvářejí dva rovnocenné soprány, alt a bas, druhý sbor alt, dva tenoři a bas. Tato dvojsborovost už v principu skýtá velké možnosti kontrastů - polohou i rozsahem...Jestliže svým skladebným slohem se prolíná v tomto díle bohatě vyklenutá, typicky palestrinovská polyfonie s častými místy homofonní povahy, druhé dílo Stabat Mater v běžné dvojsborové kombinaci má v podstatě homofonní strukturu, přímo antifonického charakteru. Jen na několika málo místech spojuje Palestrina k většímu účinu oba sbory současně. Stabat bylo již v minulém století velmi oblíbené. Sám Richard Wagner se podílel na jedné edici a úpravě tohoto díla. A konečně třetí dvojsbor - nejpopulárnější Palestrinova skladba, která mu poznovu otevřela brány k dirigování Sixtinské kapely - velkopáteční Improperia - dnes vrcholně zpopularizovaná po celém světě...