Z komentáře Karla Mlejnka k původnímu LP albu 1111 3599 "Jiří Ropek Varhanní recitál" vydanému v Supraphonu v roce 1985 a nyní vydávanému poprvé digitálně:
Skladby, které vybral Jiří Ropek pro tuto svou gramofonovou nahrávku, nejsou pouhým shlukem více nebo méně známých děl minulosti a přítomnosti, nýbrž představují jakýsi průhled do interpretova repertoáru a jsou typickým vzorkem jeho zájmů; celek lze chápat jako programový blok, který má svou logiku a gradaci. Oddíl skladeb německého baroka směřuje k Bachovi jako k vrcholnému zjevu celého období. Dietrich Buxtehude (1637-1707) působil v Lübecku a měl přímý vliv na Bacha, který obdivoval Buxtehudeho hru i kompozici...Také dílo Georga Böhma (1661-1773, varhaníka v Lüneburgu, bylo jedním ze zdrojů Bachova uměleckého poznání. Böhm vynikal ve stylizaci chorálu: chorálová předehra "Vater unser im Himmelreich" je příznačná přemírou melodických osob, jež dodávají jeho skladbě osobitou příchuť. Všechny dobové podněty, ať už přicházely ze severu nebo z jihu, se spojily v díle Johanna Sebastiana Bacha (1685-1750) v obdivuhodnou syntézu, prodchnutou tvůrcovou duchovní velikostí...Francouzskou hudbu zastupuje Jehan Alain (1911-1840), jehož slibné dílo zůstalo torzem..Air - poslední z jeho skladeb (1939) - prozrazuje impresionistické kořeny jeho tvorby. Vzácný je dotek s novou sovětskou varhanní tvorbou prostřednictvím Invence Borise Tiščenka (1939), leningradského žáka Šostakovičova, který je znám svou symfonickou tvorbou; jeho varhanní skladby jsou laděny do fantazijní polohy. Impetuoso je Bedřicha Antonína Wiedermanna (1883-1951) je připomínkou odkazu významného českého varhaníka a pedagoga. Jiří Ropek (1922) byl jeho posledním žákem a navázal na jeho tradici varhanních hodinek v jakubském kostele na Starém Městě Pražském...Ropkova koncertní činnost vede z Prahy do všech světových stran (koncertoval na slavných nástrojích v Holandsku, Anglii, NSR, SSSR, v toledské katedrále, u sv. Marka v Benátkách, na obřích varhanách v Mexiku aj.) Za pozornost stojí jeho kompoziční aktivita (sonáty pro různé sólové nástroje a varhany, Invokace pro violoncello a varhany, Hudba pro žestě a varhany). Úspěšné jsou Variace na Victimae Pachali Laudes (1961), jejichž základem je gregoriánský hymnus z 11. století…O díle se s uznáním vyslovil O. Messiaen v osobním dopise autorovi. Variace byly vydány tiskem nakladatelstvím Oxford University Press a jsou součástí zkušebních podmínek na Královské hudební koleji v Londýně; Jiří Ropek je natočil také na desku Decca.