Z komentáře Jaroslava Smolky původního LP alba 1 10 2339 "Ivan Řezáč Anděl na smetišti, Arnošt Parsch: Vyletěl fták hore nad oblaky" vydaného v Supraphonu v roce 1978 a nyní vycházejícího v Supraphonu poprvé digitálně:
Na utváření tvůrčí osobnosti skladatele IVANA ŘEZÁČE (1924-1977) se podílelo už rodinné prostředí, z něhož vyšel. Byl synem spisovatelů Václava a Emy Řezáčových, v jejichž rodině bylo dost příležitostí poznávat zblízka různotvárnou uměleckou tvorbu. Dramatické události druhé světové války s nuceným pracovním nasazením a dynamickou atmosférou poválečných desetiletí dala skladateli i mnoho lidských zážitků a podnětů....První veřejně provozovaná díla mají slohem i hudební poetikou blízko k tvorbě S.Prokofjeva a D.Šostakoviče...Počínaje šedesátými lety se začíná slohová tvářnost i celkové estetické zázemí tvorby Ivana Řezáček nápadně měnit....skladatel zraje k osobitému hudebnímu výrazu i poetice...setkáváme se skladbami, jejichž tituly poukazují k mimohudebním inspiracím; ty však bývají zdaleka ne jednoznačným vodítkem pro posluchačův přístup k obsahu díla...právě tady se často uplatňují některé postupy, které jsou vůbec charakteristické pro autorovo výrazivo 60. a 70. let: občasná zaostření na detail, která někdy působí a hyperbolicky břitce+ nápadné ozvláštnění obvyklých postupů...to jsou však detaily, kamínky mozaiky, jež v žádné Řezáčově skladbě nezůstává jen apartní hrou, ale je vždy nositelem výrazně filosofického a humanizujícího celkově myšlenkového kontextu. Právě do těchto souvislostí je třeba řadit skladbu pro symfonický orchestr ANDĚL NA SMETIŠTI z roku 1973.
Český skladatel ARNOŠT PARSCH (nar. 1936) je celým svým dílem spjat s Moravou a zvlášť kulturním prostředím Brna, kde vyrůstal...Absolvoval zde roku 1958 Janáčkovu Akademii múzických umění a účastnil se jako jeden z nejmladších aktivních aktérů zdejší bouřlivé vlny novátorského skladatelského úsilí v duchu Nové hudby šedesátých let. ...už tehdy na sebe upozornil i krystalizací vlastního individuálního slohu; ta se vyhranila zejména v 70. letech. Provázelo ji soustředění k obsahově sdělnému hudebnímu vyjadřování, těžícímu plně z výrazového arzenálu a hudební poetiky Nové hudby...Jinou typickou stránkou jeho zralé tvorby je inspirace moravským hudebním folklórem...Lidové melodie vrůstají organicky do jeho nejosobněji hudebně utvářených děl a snoubí se tu v obdivuhodné jednotě s nejsoudobějšími hudebně poetickými postupy ...taková spřízněnost s lidově písňovými inspiračními zdroji je patrná ve všech třech variacích podle moravského lidového nápěvu pro hoboj a orchestr VYLETĚL FTÁK HORE NAD OBLAKY z roku 1974....