Z komentáře Dr. Ratibora Budiše k původnímu LP albu 1 11 1874 "Skladby pro lesní roh Beethoven, Mozart, Danzi" vydanému v Supraphonu v roce 1976 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Trvalo dlouho, mnoho staletí, než se z někdejšího zvířecího rohu vyvinul lesní roh v podobě, v jaké ho známe dnes, chromatizovaný s dokonalým strojivem. Původně pouze signální charakter byl postupně obohacován o schopnost vyvolat náladu lesní scenérie a romantické přírody. Ještě v hudbě klasiků měl lesní roh převážně jenom funkci jednoho z hlasů harmonické výplně. Hudební romantismus 19. století mu začal svěřovat stále závažnější úkoly melodické a navíc vhodně využíval jeho zastřené barvy. Literatura pro lesní roh není příliš početná a skladby, zařazené na této gramodesce patří k těm nejvděčnějším jak z hledisek interpretačních tak i posluchačských. WOLFGANG AMADEUS MOZART (1756/1791) je i v tomto ohledu skutečným klasikem. Napsal několik koncertů pro lesní roh a Koncertní rondo bylo původně zamýšleno jako třetí věta prvního a nedokončeného hornového koncertu...Není bez zajímavosti, že to byl právě český skladatel a virtuos Jan Václav Stich, zvaný Punto, kdo zasvětil LUDWIGA VAN BEETHOVENA (1770/1827) do tajů hry na lesní roh. Stich-Punto byl zajímavou osobností. Prošel se svým nástrojem řadu evropských zemí a stal se uznávaným mistrem. Velké koncertní úspěchy slavil přirozeně také ve Vídni, kde jeho velké a nevšední uměné podnítilo v roce 1800 Beethovena k vytvoření sonáty pro lesní roh a klavír...O něco málo starší vrstevník Beethovenův FRANZ DANZI (1763/1826) nebyl výraznou skladatelskou osobností. Patřil k tzv. vídeňské škole, ale jako mnoho jiných byl i on zastíněn dílem Haydnovým a Mozartovým...V sonátě Es dur se plně projevuje jeho umění nástrojové stylizace, jež lze v této sonátě demonstrovat především ve využití tónových kvalit nástroje...