Z komentáře Dr. Eduarda Hercoga k původnímu albu SV 8173 "Josef Haydn Symfonie č. 94, 101" vydanému v roce 1965 v Supraphonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
...Haydnovy symfonie, koncerty i jiné skladby se šířily po světě v opisech i tiscích, byly hojně hrány a poptávka po nich byla na všech stranách tak veliká, že se na trhu objevilo mnoho podvržených skladeb, které nesvědomití opisovači vydávali za díla Haydnova. Je jistě paradoxním rysem životní dráhy Haydnovy, že se musel dožít mále šedesáti let, než osobně vstoupil do ruchu velkého světa, v němž jeho hudba dávno už dosáhla nejvyššího ocenění. Několik let v mládí ve Vídni trávil v nuzných poměrech a od svého působení v Lukavci u Plzně byl poután na venkovský pobyt a úzký okruh služby v knížecí kapele. Zato však obě londýnské cesty se měly stát skutečným vyvrcholením plodné umělecké dráhy Haydnovy. Nejen že už po cestě mu byly připravovány ovace, projevy uznání a oslavy, jimž po celou dobu pobytu v Londýně nebylo konce - v Haydnových životopisech jsou o tom obšírné zprávy - ale co je trvale pro všechny časy mnohem důležitější, s londýnskými cestami jsou spjata nesporně největší díla jeho velmi obsáhlé životní tvorby. Londýnské dojmy ho inspirovaly k oratoriu Stvoření světa, i text si odtamtud přivezl domů, a pro koncerty v Londýně vytvořil dvanáct symfonií, podnes nejvíce hraných a nejznámějších z jeho 104 zachovaných symfonií. Haydnovy londýnské symfonie spolu s posledními symfoniemi Mozartovými a symfoniemi Beethovenovými představují jádro symfonického odkazu doby. U těchto mistrů se dostalo symfonii té umělecké závažnosti, jakou od ní podnes požadujeme: představuje v oboru orchestrální hudby nejvyšší umělecký projev.
Z londýnských symfonií přináší tato deska Symfonii G dur "S úderem kotlů" a D dur, známou pod názvem "Hodiny".