Z komentáře Petara Zapletala k původnímu LP albu 11 0532 "Kohoutek: Panteon - Gregor: Symfonie mého města" vydanému v Pantonu v roce 1976 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně v Supraphonu:
CTIRAD KOHOUTEK (*18.3..1929), jehož skladba Panteon je zařazena na této desce, patřil už od koncem čtyřicátých let k těm, kdo s elánem dávali své síly ve prospěch naléhavých společenských potřeb...V Kohoutkově vlastním díle nalezneme v prvé etapě znaky, typické pro symbiózu klasicko-romantické tradiční řeči s ozvuky lidové poezie...V polovině šedesátých let poznal podrobně přínosy novodobých skladebných systémů a podal o nich četné zasvěcené informace (např. v knize "Novodobé skladebné směry v hudbě", Supraphon 1964) aj. Právě toto poznání ho přivedlo i k osobitému skladatelskému projevu...Výraz "Panteon", který Kohoutek klade do čela symfonické skladby, znamená v tradičním, historickém slova smyslu především označení místa, určeného k slavnostnímu pohřbívání slavných osobností. Takový obsah pojmu měl patrně na mysli i skladatel: jeho hudba využívá v maximální možné míře širokého instrumentáře symfonického orchestru, zejména však početné skupiny hráčů bicích nástrojů...
Hudebního skladatele ČESTMÍRA GREGORA (* 14.5.1926) poznala naše hudební veřejnost od r. 1954, kdy ukončil studium na brněnské JAMU, jako umělce, který nikdy neváhal postavit svůj talent i umění do služeb aktuálním potřebám nově se rozvíjející socialistické hudební kultury. Gregor, který pocházel z muzikantské rodiny, nechápal ovšem tuto službu věci nikdy jen jako prakticistický denní příspěvek, ale jako široce založenou tvůrčí činnost, která v posledním čtvrstoletí přinášela hodnoty především v oblasti symfonické tvorby. Většina Gregorových partitur patří ovšem hudbě symfonické. Charakteristickým znakem většiny jeho děl je programovost, vyjádřená často i v samotném názvu skladby...Skladba, zařazená na této desce, je věnována Ostravě, kde její autor působí od konce padesátých let...