Z komentáře Jiřího Tichoty k původnímu LP albu 1111 3028 "Vladimír Mikulka plays Sor and Giuliani" vydanému v roce 1982 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Na přelomu 18. a 19. století prochází kytara jedním z nejvýznamnějších předělů ve své bohaté historii. Namísto nástrojů s pěti, často ještě dvojitými strunami, prosazují se kytary šestistrunné, pro které nová generace virtuosů užívá namísto těžkopádné tabulatury přehlednější "houslovou" notaci na jedné osnově. Zdá se, že tato reforma se uskutečnila především zásluhou italských kytaristů, z nichž vynikli např. Morreti, Carulli, Nava aj. V kytarové literatuře 1.pol. 19. stol. však nejvýznamněji Mauro Giuliani a Fernando Sor.
Brilantní dovršitel italské kytarové školy MAURO GIULIANI (1781-1829)...zanechal přes dvě stě skladeb, určených výhradně kytaře sólové, či ve spojení se zpěvem nebo dalšími nástroji, včetně tří koncertů s velkým orchestrem. Tvorba Giulianiho byla dobře známa českým obrozeneckým příznivcům kytary. Opisy jeho děl nacházíme v mnoha zámeckých i městských archivech...Z rozsáhlé tvorby o tři roky staršího Katalánce JOSEPHA FERNANDA MACARI SORA (1778-1839) se naproti tomu v Čechách nedochovala ani jediná skladbička...zanechal na sedmdesát kytarových skladeb, díla pro klavír, písně, skladby komorní a orchestrální, skladby pro vojenskou hudbu, osm baletů, dvě opery, melodram a další. Sorovy kytarové skladby patří k tomu nejlepšímu, co pro tento nástroj kdy bylo napsáno. Osobitostí invence, bohatostí harmonie a technickou vynalézavostí převyšují i jiskrné výtvory Giulianiho. Sor dovedl i z nejjednoduššího cvičení vykouzlit muzikantskou perličku a jeho etudy se často hrají, podobně jako Chopinovy klavírní, na koncertních pódiích. To dokumentují i obě zde nahrané ukázky....
VLADIMÍR MIKULKA nepatří již jenom k nejslibnějším talentům mladé české interpretační generace, jak napovědělo jeho vítězství v mezinárodní kytarové soutěži v Paříži, ale jeho jméno se stalo zárukou hodnotného hudebního zážitku téměř ve všech hudebních centrech Evropy, Austrálie a Japonska, kam od doby vítězství v soutěži pravidelně jezdí na koncertní vystoupení, natáčení pro rozhlas, televizi, gramofonové desky a za účelem vedení mistrovských interpretačních kurzů. Kromě zvládnutí většiny kytarových klasiků (což dokazuje i dosavadní náročný přehled diskografie) si Mikulka v několika posledních letech získal velký respekt v profesionálních kruzích za svou dlouholetou spolupráci s východoevropskými skladateli, zejména s pražských Štěpánem Rakem a moskevským Nikitou Koškinem, jejichž mnohé skladby byly pro Mikulku napsány a jím též premiérovány, ať již na koncertech nebo na nahrávkách.