Z komentáře Tomislava Volka k původnímu LP albu 1112 3356 "František Ignác Antonín Tůma Stabat Mater - Bohuslav Matěj Černohorský Choral Works" vydanému Supraphonem v roce 1984 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Umělecká hudba českého baroka nacházela své vzory především v Itálii. Krásná vokální melodie představovala tu nejvyhledávanější hodnotu, a když se r. 1724 v Praze na 80 let usídlila italská operní společnost, bylo o dalším stylovém zaměření rozhodnuto definitivně. Ovšem v zemi s intenzívním hudebním životem nesměli chybět ani zdatní polyfonikové, jejichž umění obdivovali znalci. Jejich úctě se těšil především BOHUSLAV MATĚJ ČERNOHORSKÝ (1684-1742)...z jeho tvorby se dochovalo málo. Jestliže jeho varhanní hudba se stylově neliší od dobové produkce rakouských a bavorských autorů, ve vokálních skladbách se osvědčí jako mistr polyfonie; navíc dovedl tuto náročnou techniku spojit s působivým hudebním vyjádřením smyslu textové předlohy. Nezhudebňoval jen tradiční zpěvy pro potřeby liturgických obřadů. Povaha textové složky jeho děl svědčí o nekonvenčním, pozorném výběru. Obvykle vyjmul z většího celku 1-2 věty, jež zbaveny původní souvislosti dávají možnost širokého symbolického výkladu. Příznačná je v tomto směru zvláště fuga Quem lapidaverum Judaei orantem...Fuga má zvlášť zajímavou stálou protivětu..., v níž je působivě - včetně dramatické gradace - naznačeno vrhání kamenů na oběť. Podobně je koncipována dvoudílná polyfonní skladba Quare Domine..., opět na textový úryvek z jiného ofertoria...První fuga má zvlášť působivé téma, 2. díl tvoří dvojitá fuga Memento Abraham...1728 byl v katolické církvi zaveden pozdrav Laudetur Jesus Christus in aeternam, který Černohorský vzápětí zhudebnil jako třídílné moteto pro 4 hlasy; po fůze se stálou protivětou nastoupí fuga na nové téma, v závěru se všechna tři témata spojí. Při skromnosti uplatněných prostředků je tato skladba jedinečným příkladem monumentality v rámci české barokní hudby. - Patrně k raným skladbám autorovým patří koloraturní árie Regina coeli. Asi kolem r. 1720 vznikly slavnostně laděné Litánie, u nichž zaujme mj. uplatnění ostinátního basu. Černohorského žák FRANTIŠEK TŮMA (1704-1774)...dovršil své hudební vzdělání u vídeňského dvorního kapelníka J.J.Fuxe. Ve svých chrámových skladbách se plně ztotožnil s jeho technicky náročným a výrazově oproštěným stylem I jeho Stabat Mater se vyznačuje tímto příklonem k tradici, kořenící až v době Palestrinově. Dnes imponuje toto dílo jak vyspělou polyfonií, tak stylovou jednolitostí.