Z komentáře Marie Kulijevyčové k původnímu LP albu 8116 0386 "Jana Smítková Smetana, Janáček, Puccini, Bizet, Klement Slowiczek Mozart, Weber, Smetana, Dvořák" vydanému v Pantonu v roce 1983 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
...JANA SMÍTKOVÁ (nar. 1942) začala po maturitě studovat na pražské konzervatoři zpěv u prof. Karla Leisse a poté na AMU u prof. Theodora Šrubaře. Po prvém angažmá v AUS VN prošla scénami divadla F.X. Šaldy v Liberci (1966-6), Státního divadla Brno (1967-70) a poté (do r. 1972) byla na operní scéně Českých Budějovic. Na prvých třech místech ještě jako mezzosopranistka, pak teprve jako sopranistka. Tak byla připravena ke konkursu v berlínské Komické opeře, kde byla přijata prof. Joachimeme Herzem. Tvrdá, felsensteinovská škola z ní vykřesala i herecký talent. Začala s rolí Káti Kabanové a k ní připojila záhy Micaelu z Carmen a Oersze z Kodályho Háry Jánose. Brzy byla pozvána k hostování v Lipsku s První dámou z Kouzelné flétny a později s Agátou z Čarostřelce v Drážďanech...Od r. 1973 se Jana Smítková stala stálou členkou Komické opery. K dosavadním úlohám přibyly během let Blaženka z Tajemství (Smetana), Madame Butterfly (Puccini), Ann z Rake's Progressu (Stravinskij), Ellen z Petera Grimese (Britten) a Eva z Mistrů pěvců norimberských (Wagner). Je dnes i hostem berlínské Státní opery a už samozřejmě pojmem hudebního života v NDR. Splnil se jí sen o rozšíření vlastních uměleckých možností o oratorní zpěv, a tak zpívala v Dvořákově Requiem, v Brahmsově Německém requiem, v Janáčkově Glagolské mši a v Beethovenově 9. symfonii a Misse solemnis. Za výsledky své práce byla Jana Smítková r. 1979 oceněna titulem Kammersängerin a r. 1980 se stala nositelkou Nationalpreis 3. stupně...
KLEMENT SLOWIOCZEK (nar. 1945) ze Stonavy u Ostravy si do umění i do života přinesl jadrnou a radostnou povahu, jež ovlivňuje i jeho umělecký typ...přihlásil se ke studiu na konzervatoř - jako houslista. Až u zkoušek, když už byl vlastně přijat, dal se přemluvit ke studiu zpěvu. Po konzervatoři (prof.Jiří Herold) přišla JAMU (prof.V.Linhartová) a hned ještě za studií hostování s italsky nastudovaným Figarem v ostravské opeře a s ní pak v Itálii. Mezi dalšími představeními si r. 1971 odjel do Karlových Varů pro vítězství v Dvořákově soutěži. Záhy zvládl postavy Basilia z Lazebníka sevillského (Rossini), Bedroně ve Veselohře na mostě (Martinů), Alberta ve Wertherovi (Massenet), Osmina v Únosu ze serailu (Mozart), Marbuela v Čertovi a Káče (Dvořák), Izmailova v Kateřině Izmailovové (Šostakovič) a Purkrabího v Jakobínu (Dvořák). Při soutěži Pražského jara 1974 předzpíval v Národním divadle za přítomnosti Waltera Felsensteina a byl okamžitě angažován...nastoupil r. 1975 v Komické opeře, s rolí v Lulu (Berg) a teprve pak si zazpíval Figara. To už ale po smrti Felsensteinově. Následovala role Mosese r. 1977 ve Vzestupu a pádu 'města Mahagonny (Brecht - Weil), Bonifác v proslulé režii Asmusově, s dirigenty Václavem Neumannem a Jiřím Bělohlávkem, ve Smetanově Tajemství...atd....Jeho repertoár je bohatší o řadu písňových cyklů, zejména Dvořákových (Biblické písně a Čtyři písně op. 82) a málo známých Chopinových. Jeho záliba tkví i v písňové oblasti ruských klasiků....Tak si lze představit, že tento vitální a herecky naplněný komediální typ mohutně znělého hlasu barvité témbrovské škály přinese ještě četná překvapení, nejen v oblasti operní, ale i komorní tvorby...