Z komentáře Dr. Václava Kučery k LP albu 1110 1433 "Boris I. Tiščenko: Symphony No 3, Sergej M. Slonimskij: Concerto buffo" vydanému Supraphonem v roce 1973 a nyní vycházejícímu digitálně poprvé:

Představovat simultánně na jedné gramofonové desce dva významné představitele mladší generace sovětských skladatelů není samoúčelné. Oba patří mezi nejzajímavější osobnosti leningradské školy a představují plodný a životaschopný trend sovětské hudby obecně, i s jejich stylovou inovací. Společná estetická vědomá snaha o vytvoření spojení tradičního ruského a sovětského dědictví s progresivními prvky současné světové hudby je silnější i díky hlubokému osobnímu přátelství obou skladatelů, kteří si vytvořili pravidlo, podle kterého jsou navzájem prvními posluchači i kritiky díla druhého...