Z komentáře Vladimíra Čecha k původnímu LP albu 81 0753-1 "Jitka Pavlová Operní recitál" vydanému v roce 1987 v Pantonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně v Supraphonu:
...JITKA PAVLOVÁ (*11.12.1937) začínala s lyrickými altovými partiemi, dnes je její nejvlastnější doménou obor mezzosopránový, ale pro značný hlasový rozsah (f-c''') bývají umělkyni svěřovány i takové sopránové role, v nichž přesvědčivě prokazuje bezpečné zvládnutí dramatické koloratury. Příkladem za všechny může být Abigail z mimořádně úspěšného brněnského nastudování Verdiho Nabucca. I když je repertoár Jitky Pavlové značně široký a sahá od Monteverdiho, Händla přes Mozarta (jednou z jejích prvních postav byla Dorabella z Mozartovy buffy Cosi fan tutte, později ji čekal Cherubín ve Figarově svatbě a Donna Elvíra v Donnu Giovannim) až třeba k Brittenovi a Šostakovičovi, přece jen je jí zjevně nejbližší opera italská, zejména Verdi. Jejímu naturelu přímo vzorově vyhovuje např. Eboli z Dona Carlose, v níž uplatňuje jak dramatický témbr svého lahodně zbarveného hlasu, tak smysl pro jemně nuancovaný výraz. Z dalších Verdiho heroin vzpomeňme alespoň ještě Amneris z Aidy...Tento operní recitál vesměs nabízí ukázky z repertoáru, který Jitka Pavlová vytvořila na operní scéně (Brangenu však pouze jako host opery v Lipsku při jejím významném zájezdu na festivalu v Lausanne). Výjimkami jsou jen Rejchova Saphó (která od svého prvého provedení 1822 v Paříži na žádné scéně nikdy nezazněla) u kupodivu i Janáčkova Kostelnička, jejíž kostým zatím nikdy neoblékla. Těžiště činnosti Jitky Pavlové je v divadle, nevyhýbá se však ani koncertnímu pódiu jak na písňových recitálech, tak častěji při provádění velkých vokálně instrumentálních děl (Bach, Pergolesi, Mozart, Beethoven, Berlioz, Dvořák, Janáček atd.)