Z komentáře Jaroslava Holečka k původnímu LP albu 1111 2813 "Franck Skladby pro varhany" vydanému v Supraphonu v roce 1981 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Víme-li, že CÉSAR FRANCK (1822-1890) působil po celý život v Paříži jako varhaník a od r. 1872 i jako profesor varhanní hry na pařížské konzervatoři, nepřekvapí, že v přehledu jeho rozsáhlého tvůrčího odkazu nalezneme i řadu kompozic pro varhany. Není jich mnoho, ale jsou zato významné historicky a umělecky. Z hlediska hudební historie proto, že konečně prolomily dlouhou stagnaci a hranice podprůměrnosti, v nichž se v té době nacházela francouzská varhanní tvorba a že jsou počátkem jejího nového velkého rozmachu spojeného se jmény Widor, Guilmant, Dupré a Messiaen. Po stránce umělecké to jsou mistrovská díla svého druhu a zajímavým způsobem dotvářejí tvůrčí profil umělce, jehož dílo symfonické, oratorní a komorní znamená epochu ve vývoji evropské hudby 19. století... (César Franck) vytvořil pro varhany vlastně jen tři velké opusy, celkem dvanáct skladeb. Z nich přináší výběr Milana Šlechty, limitovaný rozsahem jedné dlouhohrající desky, reprezentativní ukázky jednak ze Šesti kusů pro varhany z let 1860-1862, kdy skladatel jako mladý varhaník chrámu sv. Jana teprve sbíral sílu k mohutnému tvůrčímu rozletu let sedmdesátých a osmdesátých, jednak ze Tří chorálů, které komponoval v roce 1890 v posledních měsících svého života a do nichž uložil sumu svých životních i uměleckých zkušeností....
MILAN ŠLECHTA (nar.1923 v Praze) je dnes předním reprezentantem českého varhanního umění. Studoval v Praze na konzervatoři i AMU u prof. B.A.Wiedermanna a do koncertního života vstoupil v roce 1950 samostatným koncertem z děl J.S.Bacha. Od té doby vyvíjí bohatou koncertní činnost v Československu i v zahraničí a proslul zejména jak zasvěcený interpret J.S.Bacha, jehož dílo provedl souborně...Je ceněným odborníkem ve stavbě a konstrukci varhan a k jeho zásluhám patří i četné redakce varhanní literatury.