Z komentáře k původnímu LP albu 8112 0266 vydanému Supraphonem v roce 1958 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Když se profesor FERDINAND VACH (1860-1939) v roce 1903 rozhodl vytvořit ze studentů kroměřížského pedagogia mužský pěvecký sbor, uvědomoval si, že pěvecké spolky nemají dokonale školené pěvce, schopné citlivě reagovat na sbormistrovy záměry a že jedině technická vyspělost sboru přesvědčí skladatele, že je možno experimentovat nejen v instrumentální, ale také ve sborové tvorbě....Pěvecké sdružení moravských učitelů (..pod tímto názvem vystupuje sbor od r. 1904) nemělo zprvu rovnocenného soupeře. Z obrovského nadšení, z vytrvalé práce a díky neuvěřitelnému optimismu, s nímž PSMU muselo překonávat mnohá kritická období, vyrostl soubor překvapující umělecké úrovně. A skladatelé, v nichž vrcholné umění PSMU skutečně probudilo zájem o sborovou tvorbu..Podnětný příklad PSMU vedl ke vzniku dalších amatérských souborů a probudil k životu nová sdružení, která mohla soutěžit se zakladatelským sborem. Kmenový repertoár sboru vytvořil Vach už v prvních letech své činnosti; byla v něm zastoupena tvorba Pavla Křížkovského, Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, ale také Leoše Janáčka, Josefa Bohuslava Foerstra, Vítězslava Nováka a Josefa Suka. Především k Janáčkovu dílu mělo Sdružení vřelý vztah, proto umělecký portrét PSMU zachycuje průřez skladatelovou tvorbou v celém jejím pozoruhodném vývoji: od sborů, v nichž se inspiroval lidovou poezií a stál pod vlivem Pavla Křížkovského až k umělecky nejzávažnějšímu bezručovskému triptychu. Vždyť od r. 1904, kdy Janáček slyšel PSMU poprvé zpívat, mohl s osobitým kompozičním mistrovstvím zdůrazňovat technickou náročnost interpretace svých sborů a tvořit svá avantgardní díla...
Umělecký portrét PSMU tvoří průřez jeho kmenovým repertoárem, který ve svém výběru připomene nejen vývoj české sborové tvorby, ale také skutečnost, že činnost PSMU tvoří jednu z nejpozoruhodnějších kapitol dějin českého sborového zpěvu.