Z komentáře Jiřího Pilky k původnímu LP albu 8110 0009 "Lubomír Malý - viola (Martinů, FLosman, Hindemith)" vydanému Pantonem v roce 1979 a nyní vycházejícímu v Supraphonu poprvé digitálně:
LUBOMÍR MALÝ (nar. 1938) studoval hru na violu u prof. Zahradníka na Pražské konzervatoři a poté na Akademii múzických umění v Praze u prof. L. Černého. Už za studií bylo zřejmé, že jde o mimořádně talentovaného umělce s dispozicemi k sólistické dráze. Zkušenosti v komorní ansámblové hře rozvinulo Malého působení v proslulém Českém nonetu a až dodnes je od r. 1968 dotvrzuje práce v Kvartetu města Prahy, které patří k našim nejvýznamnějším komorním souborům a uskutečnilo řadu nahrávek, stovky koncertů na zahraničních zájezdech, získalo mnohá významná ocenění.
Bohatá a stejně zajímavá je sólistická dráha L. Malého. Již v r. 1962 (kdy končí studium na AMU) získal 1. cenu a titul laureáta mezinárodní soutěže festivalu mládeže v Helsinkách. Svůj bohatý a široký repertoár uplatnil na stovkách koncertů doma, v zahraničí vystoupil jak s orchestry, tak v samostatných recitálech v NDR, NSR Bulharsku, Finsku, Řecku, Francii a Španělsku. Na této desce nahraný koncert pro violu a orchestr B. Martinů uvedl už v r. 1966 ve Vídni, Flosmanovou skladbou zavrcholil Světový týden hudby a zasedání Mezinárodní hudební rady Unesco v Praze 1977, v provedení České filharmonie. Paleta osobní aktivity L. Malého se promítá i do činnosti pedagogické, protože působí jako profesor violové hry na pražské konzervatoři a AMU.
Lubomír Malý má široký repertoár je znám jako umělec technicky vždy perfektní, plný koncentrace a jistoty, především však violista zpěvného a koncertně nosného tónu, barevně bohatého a muzikantsky bezpečně procítěného. Souhrn těchto vlastností učinil z něj violistu mezinárodní úrovně a pověsti.