Po aplikaci drogy Skopolamin prý vypovídají váleční zajatci pravdu, aniž by to původně chtěli.Vlasta Třešňák tenhle problém skutečně nemá: písničkářská opravdovost mu jde celoživotně sama od sebe. Muzikant, spisovatel a výtvarník, bohém a bolševiky prudící živel i nucený emigrant, dnes nepochybně jeden z vůbec nejdůležitějších aktivních zpěváků celé generace. Jeho nové songy užitečně nepochlebují naší době často vyprázdněných nadějí, blábolících politiků a kultury čtenářů bulváru, ale také svobody a možnosti průběžného hledání lepších konců těch dní, týdnů, měsíců a let co nám zbývají. Třešňákův elektrický Band je vítaně disciplinovaným průvodcem skladbami se všudypřítomným bílým rhythm i blues, tu se soundem až lehce velvetovským, onde s vtipnou citací Jimiho Hendrixe, vždy ale plně ve službách sdělovaných textů. Jedno dobře umístěné vytečkované slovo (komplet všech slov je v bookletu) tu vydá za fůru novinových úvodníků, jedno vyprávění o kocovině všeho druhu má značný terapeutický účinek i na lihuprosté posluchače. Vlasta Třešňák teď hodně koncertuje, s vlastním Bandem i jako host ETC…Vladimíra Mišíka. Toto album jasně dokazuje, že je v mimořádné formě - a také, že potřeba příjemně syrového bigbítu s výbornými texty a nevyčichlými ohlasy hudební vzpoury šedesátých let je u nás trvalá. Nové songy písničkáře bez náhubku a s kapelou pod proudem!