Z komentáře Miroslava Venhody k původnímu LP albu 1 12 0464 "Jacob Obrecht Missa Super Maria Zart" vydanému v Supraphonu v roce 1968 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Když připravoval zhruba před padesáti lety dr. Johann Wolf k tisku soubor díla JACOBA OBRECHTA (1430-1505), příslušníka druhé nizozemské školy, sotva tušil, že už v následující generaci se objeví o tolik více, že je bude třeba zpracovat a vydávat znovu. Holanďan Marek van Crevel otiskl roku 1959 svou odvážnou studii o mši Sub tuum presidium, v níž objevuje rozsáhlou matematickou osnovu skryté struktury Obrechtovy kompozice. Roku 1964 následuje další svazek se studií ještě daleko úplnější - MISSA SUPER MARIA ZART....Středověcí umělci byli nejen lidmi, u nichž předpokládáme, že pracují více v rovinách cítění než vědění: bylo třeba, aby současně byli i vědci v tehdejším slova smyslu...Jacob Obrecht znal dokonale metafyziku novoplatoniků a kosmologii novopythagorejských, nadto ještě mohl být ovlivněn i spekulacemi Pico della Mirandola, prvním známým člověkem renesance, který pronikl poznáním Kabaly a pokusil se o její aplikaci v křesťanství. A tak na předním místě Obrechtova tvoření je číslo a číselný plán, vzájemné vztahy čísel, aritmetické a geometrické řady, zlatý řetěz, symbolika čísel a číslem vyjádřených jmen. Vše je předem připraveno, do detailu všech rozměrů propočítáno a rozkresleno, každá hudební myšlenka má předem stanovenou délku svého vyjádření, rozvoje a ukončení, každé důležité jméno (Ježíš, Marie, Bůh) nebo připomínka jeho podstaty se objeví přesně v uzlu číselných vztahů, odpovídajících symbolice onoho jména. Obrechtova hudební kompozice je totéž, co architektova katedrála....