Z komentáře Jaromíra Nečase k původnímu LP albu 1 17 2379 "Hoš, Podluží. Písně a tance od Břeclavi" vydanému v Supraphonu v roce 1978 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:

Podluží – kraj kolem Břeclavi – má v erbu mužské „červenice“, symbol prudké krve a tulipán – symbol dívčích oblých tvarů a něhy. Tyto vlastnosti nasála do sebe i píseň, která je výbušná i sladká, dravá i volně plynoucí jako řeka Dyje co tento kraj protíná. Zpěvem vládnou tenoři zvučných jmen a hlasu. Z těch dnešních známe dobře Jožku Severina, Jožku Černého, Jožku Rampáčka a jeden z Jožků jim hraje do noty – dr. Jožka Kobzík, dlouholetý umělecký vedoucí Břeclavanu a primáš muziky. Píseň má na Podluží hluboké slovanské kořeny. V oblasti leží dvě významná centra Velké Moravy – Pohansko u Břeclavi a Mikulčice. Význam jejich kulturního vlivu na zázemí lze předpokládat stejně jako odraz lidové inspirace a dovednosti v tvorbě kolem knížecího hradiska….Touha po zpěvu je na Podluží veliká. Uspokojuje se při koštu vína, o svatbách a předsvatební „svíci“, o hodech pod máji..Kapely bývaly dřív na Podluží v dvojí podobě: „štrajchl a dechovka“. Časem dechovky nabyly vrchu a známost těch nejznámějších – třeba Juráčkovy kapely z Týnce – se šířila daleko za hranice kraje. Břeclavan hraje v tradičním smyčcovém obsazení s klarinetem a cimbálem. Jeho zásluhou se znovu uchytil a rozkošatil zvuk hudecké kapely, která přece jen dává písni mnohem větší prostor k plnému rozeznění.
Písní nasycuje Břeclavan svůj domov, s ní vyšel i do světa. Svou první LP desku natočil v r. 1962 ve švýcarském Lausanne, vyšla na značce Philips …
„Když si vzpomínám na dny strávené s písničkou“ – řekl v rozhovoru primáš dr. Jožka Kobzík – „vidím, že to nebylo nadarmo, že jsme všichni v Břeclavanu pro ni něco udělali, snad jsme ji společně někdy i povznesli. Pro nás zase písnička byla a je jednotícím elementem, který nám připravil nezapomenutelné chvíle. A to je velká životní hodnota, která se nedá nikdy hodit za rameno!“