Reprezentativní výběr nahrávek významného českého klavíristy a pedagoga Martina Ballýho jako sólisty i jako komorního hráče: Antonín Dvořák – Klavírní trio č. 1 B dur op. 21, „Dumky“ op. 90. Vítězslav Novák – Trio quasi una ballata. Bohuslav Martinů – Klavírní trio č. 2 d moll H 327, Ritornely H 227. Dmitrij Šostakovič – Klavírní trio č. 2 e moll op. 67. W. A. Mozart – Klavírní trio C dur K 548. Leoš Janáček – 1.X.1905 „Z ulice“. Josef Páleníček (1914–1991) – Chorálové variace. Miloslav Kabeláč (1908–1979) – Osm preludií op. 30 (výběr)

Martin Ballý – klavír, Ars Trio: Martin Ballý – klavír, Dana Vlachová – housle, Jan Páleníček – violoncello

Některé legendy zůstávají skryté… Jméno Martina Ballýho bude pro mnohé nové, ale určitě stojí za zapamatování. To dokazují nejen renomovaní klavíristé Jan Bartoš a Miroslav Sekera, kteří svým mistrovstvím svědčí mj. o Ballým jako výjimečném učiteli. Tím hlavním svědectvím jsou však jeho vlastní nahrávky, dosud nedotčené a trpělivě čekající v rozhlasovém archivu. Těžiště jeho sólového repertoáru leží v české tvorbě 20. století: neopakovatelný Janáček, Martinů a strhující Kabeláč. Ballý se v přímočaré expresivitě nebojí jít až na samou hranu možností nástroje, jeho tón však zůstává zářivý a barevný. Kromě sólového klavíru, kde mu byl učitelem mj. Josef Páleníček, se Ballý věnoval komorní hudbě, kterou studoval u neméně legendárního Josefa Vlacha. V Ars Triu spolupracoval s potomky zmíněných učitelů, s houslistkou Danou Vlachovou (dnes České trio) a violoncellistou Janem Páleníčkem (dnes Smetanovo trio). Jejich nahrávky zahrnují poklady české triové literatury (Dvořák, Novák, Martinů) a dvě pozoruhodné kreace ze světového repertoáru (Šostakovič, Mozart). Většina nahrávek z let 1980–
1992 pochází z archivu Českého rozhlasu a vychází zde poprvé. Na některé legendy stojí za to si počkat.

Martin Ballý a Ars Trio. Jména a nahrávky hodné objevování.