Joseph Haydn (1732–1809) – Smyčcové kvartety C dur op. 54/2 (Hob. III:57), G dur op. 17/5 (Hob. III:29) a Es dur op. 33/2 (Hob. III:38)

Bennewitzovo kvarteto: Jakub Fišer – 1. housle, Štěpán Ježek – 2. housle, Jiří Pinkas – viola, Štěpán Doležal – violoncello

Smyčcový kvartet si během 18. století získával postavení nejnáročnějšího oboru komorní hudby a stále více se stával i tlumočníkem emočního světa skladatelů. Jméno Josepha Haydna bývá spojováno s klasickou formou kvartetu. Zkomponoval jich bezmála sedmdesát a vedle symfonií tvoří nejpočetnější i nejvýznamnější součást jeho odkazu. Jako vzor posloužily Mozartovi, Beethovenovi a mnoha dalším. Spolu s množstvím je však fascinující jejich diverzita – každý je originál, stále nové (často vtipné) nápady, experimenty, neustálé hledání nových výrazových možností. Na třech kvartetech na této nahrávce lze zahlédnout vývoj od hudebního rukopisu 40tiletého Haydna v op. 17 (1771) přes op. 33 s přídomkem „gli Scherzi“ (1781, věnovaný ruskému velkoknížeti a později carovi Pavlu I.), až po formálně experimentální kvartety op. 54 (1788). Bennewitzovo kvarteto má za sebou úctyhodnou řádku koncertů v nejvýznamnějších koncertních síních světa (Wigmore Hall, Musikverein Vídeň, Konzerthaus Berlín, Théâtre des Champs-Elysées Paříž, New York, Seoul) a na festivalech jako Salzburger Festspiele, Luzerne Festival či Rheingau Musik Festival. Na mnohých z nich zazněl právě „jejich“ Haydn, kterého mají v lásce a kterému velice sluší jejich transparentní zvuk, lehkost i smysl pro detail.

Bennewitzovo kvarteto – v Haydnovi jako doma