Komentář k původnímu LP albu 11 0329 "Martina Maixnerová Skladby pro klavír (Beethoven, Schubert, Martinů, Skrjabin)" vydanému v Pantonu v roce 1974 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Česká klavírní škola slaví v posledních letech velké úspěchy, které se projevují nástupem celé řady vynikajících mladých klavíristů. Mezi ně patří i mladá pianistka MARTINA MAIXNEROVÁ. Už v době, kdy studovala na pražské konzervatoři u prof. Dolinské, získala několik cen ve významných soutěžích - v letech 1962 a 1966 v soutěži L.v.Beethovena a v letech 1964 a 1965 v soutěži B.Smetany. Jako studentka konzervatoře byla rovněž vyslána na výměnné koncerty v Berlíně a ve Výmaru. Do doby studia na konzervatoři spadají i dva významné zahraniční zájezdy - koncert v Královské hudební akademii v Londýně a účast na hudebním festivalu v Cheltenthamu. Po skončení studia na konzervatoři byla Martina Maixnerová přijata na Akademii múzických umění, kde studovala ve třídě prof. Ilony Štěpánové. Předností Martiny Maixnerové je kromě přirozené muzikality a pianistického nadání velmi dobrá technika. Repertoár má obsáhlý a zahrnuje i díla soudobých skladatelů. Výrazného ocenění se dostalo Martině Maixnerové na I. manifestační soutěži pořádané k 50. výročí vzniku ČSR, kde získala 1. cenu; stejně se umístila ve Stálé interpretační soutěži Českého ministerstva kultury v roce 1971.
JOHANN SEBASTIAN BACH (1685-1750): PRELUDIUM A FUGA B MOLL
J.S.Bach je jeden z nejmohutnějších zjevů dějin lidstva, v hudbě pak skladatel, který dovedl mnohohlas až k samému vrcholu dokonalosti. Veledílem klavírní literatury je nesporně jeho TEMPEROVANÝ KLAVÍR. Jsou to dva díly z let 1722 a 1744, které obsahují dvakrát 24 preludií a fug ve všech durových a mollových tóninách v chromatickém uspořádání. PRELUDIUM A FUGA B MOLL z I. dílu nepřestávají lákat pianisty jak výsostnou sevřeností výrazovou, tak pro ryze pianistickou otázku, kterou klade interpretovi pětihlasá fuga.
FRANZ SCHUBERT (1797-1828): IMPROMPTU PRO KLAVÍR B DUR OP. Č. 3 - IMPROMPTU PRO KLAVÍR F MOLL OP. 142, Č. 4
Oblíbeným nástrojem německého romantismu byl klavír a tak je více než logické, že jeden z jeho nejvýznamnějších představitelů, Franz Schubert, napsal pro tento nástroj řadu skladeb. Schubert zde vytvořil osobitě vyhraněný sloh a šlo mu především o zdravou zvukovou plnost, kterou klavír umožňuje. IMPROMPTUS B DUR A F MOLL z opusu 142 shrnují velmi šťastně chrakteristicý způsob Schubertova klavírního vyjadřování, ať už na půdorysu formálních variací (B dur) nebo rondové formy (f moll).
BOHUSLAV MARTINŮ (1890-1959): ETUDA IN A, POLKA IN F, ETUDA IN F, POLKA IN A, ETUDA IN C, POLKA IN E
Je podivuhodné, ne-li paradoxní, s jakou zálibou se nepianista Bohuslav Martinů, vyškolením a původním povoláním houslista, obracel ke klavíru na všech významných křižovatkách své tvůrčí dráhy. Cyklem Esquises de dance se vypořádává s podněty pařížské školy. Les Ritoutnelles z poloviny třicátých let ohlašují období, jež má vyvrcholit Dvojkoncertem a konečně Etudy a polky paralelizují I. symfonii a tedy začátek nádherné, k domovu s něhou, radostí i nostalgií přivrácené závěrečné éry jeho tvorby. Jádrem oněch tří sešitů i tohoto výběru jsou polky, zálibně oproštěné všeho ozdobného a omračujícího, co klavír nabízí. Etudy nám pak nenásilně, přesto však výrazně připomínají, že jde o autora, který je v harmonii, rytmice i stylizaci plnoprávným představitelem všeho, čeho se domohla hudba první poloviny tohoto století.
ALEXANDER NIKOLAJEVIČ SKRJABIN (1872-1915): ETUDY OP. 8, ETUDA FIS MOLL, ETUDA AS DUR, ETUDA DIS MOLL
Skvělého pianistu Alexandra Skrjabina (Prokofjev: "Když hrál svou pátou sonátu, všechno vzlétlo kamsi vzhůru") poznáváme v dost opačné situaci: klavírní stylizace už je krajně rafinovaná a extrémně obtížná, chromatizace značně pokročilá. A tak romanticky skvělý klavírní zvuk dává jen občas tušit, že jde o skladby velikána, který na sklonku svého života prorazil netušené cesty moderní hudby.