„Dvouvětá skladba zachycuje můj náhled na cyklickou stavbu v 90. letech. Sonáta je v své podstatě nepřerušovanou melodickou linií – základ vstupní věty je v následující části virtuózně rozpracován, výrazně horizontální koncepce obsahuje jen nejnutnější náznaky vertikály. Sonáta je věnována památce mého staršího přítele P. J. Zemka (+ 1989), se kterým jsem se v 70. a 80. letech často setkával.“ Sonátu č. 2 pro sólové violoncello autor psal v letech 1992 - 95.

Pavel Zemek napsal již přes sto komorních a orchestrálních skladeb pro různá obsazení, ovšem nejcharakterističtější jsou ty kompozice, které jsou výsledkem jeho velmi osobité, monofonní metody skládání. Po roce 1995 napsal celou řadu sólistických skladeb pro různé nástroje v nichž prověřuje nosnost této metody (unisono) i na delších časových plochách. 

obsazení: vcl
materiál: part
nakl.č.: R-CHF 010