Marsyas byl podle starořecké mytologie satyr, který našel a naučil se dovedně hrát na aulos – starořecký dechový nástroj podobný spíše dnešnímu hoboji, než flétně.

Ten dle legendy zahodila bohyně Artemis, protože jí při hře ošklivě nafukoval tváře (rozhodně se tedy nejednalo o flétnu!). Marsyovu hru oceňovali ostatní satyrové, nymfy, polobohové i bohové, méně už však Apollón, bůh umění a hudby, který se začal obávat o své vlastní postavení. Když jej vousatý virtuos vyzval na umělecký souboj, rád výzvu přijal. Apollón tento souboj vyhrál (některé verze příběhu tvrdí, že ne zcela spravedlivě) a Marsyas byl krutě potrestán stažením z kůže zaživa.
Zajímavostí je, že Jan Novák pro tuto skladbu vymyslel nové latinské pojmenování pro pikolu – Tibia acutissima.
 
V Novákově rukopisu můžeme na první straně nalézt tento jeho krásný latinský hexametr:
Marsyas qui frivolis carminibus cum Apolline
certare ausus propriam pellem pependit.
 
(Ve volném překladu: Marsyas, který se odvážil lehkomyslnými písněmi soutěžit s Apollonem a přišel při tom o svou kůži.)

obsazení: fl picc, pfte
materiál: partitura, hlas
durata: 13'
nakl. č.: R 429