V roce 1939 zorganizoval Sir Nicholas Winton záchrannou akci, během které se mu podařilo zachránit 669 českých dětí z nacisty okupovaného Československa.  

Jedním ze zachráněných dětí byl také Benjamin Bedřich Abeles (1925 – 2020)
Americký fyzik, jehož výzkum germanium-křemíkových slitin v 60. letech 20. století ve Spojených státech vedl k vývoji technologie, používané jako zdroj elektřiny pro kosmické sondy programu Voyager. Vyrůstal v Rakousku a v Československu. V červenci 1939,
ve věku 14 let, byl jako jedno z několika set židovských dětí převezen z Prahy   do Londýna zásluhou humanitárního úsilí Nicholase Wintona, díky němuž tyto děti
přežily holocaust. V 15 letech pracoval jako číšník a korespondenčně studoval angličtinu, matematiku, fyziku a chemii. V 18 letech sloužil jako pozemní mechanik u 311. bombardovací perutě britského letectva (RAF). Po druhé světové válce se vzdělával v Československu a v Izraeli, kde získal doktorát z fyziky. Poté žil a pracoval jako výzkumný fyzik ve Spojených státech až do odchodu na odpočinek v roce 1995. Za své zásluhy o vědu obdržel Stuart Ballantinovu medaili a v roce 1991 byl uveden do Síně slávy vynálezců v New Jersey.