Byl jednou jeden dům, divný až na půdu. A plný záludných vzdušných zámků… Ta černočerná vrátka do zahrady anglického baráku zničeného náletem tu vlastně nejsou. Den otevřených dvířek do domu v uličce Slade Alley se totiž pořádá jen jedenkrát za devět let, vždy v sobotu večer před halloweenskou verzí Dušiček, protože o nic jiného jeho správcům ani nejde. Po šťavnatě vystresované lidské duši by se tihle emoční upíři utloukli, jelikož jedině díky ní si v další periodě zlodušství udrží své superschopnosti – a zatímco ji z kořisti vysávají, mlaskají u toho jako Drákula, Vetřelec a Demogorgon dohromady.

Dovedou se obětem znamenitě vemluvit a vystavět jim vzdušné zámky z nenaplněných snů srážených frustracemi, načež v těchto šalbách uváznou osamělý kluk s náběhem na aspergera, vyhořelý polda s náběhem na pleš, oplácaná studentka z partičky lovců senzací a po další devítileté pauze i její lesbická investigativní sestra. Chodba k půdě prokleté nemovitosti se tak postupně plní podobiznami obezdušených nebožáků s vykotlanýma očima, než se… než se…? Ucho utrhne?

Autor Atlasu mraků ví, že oko je do duše okno, a okořenil tento poznatek poetikou ve stylu Scary Movie. Výsledkem jeho další hry, v níž se Stephen King potkává s Escherovými obrazy, je áčková duchařina maskovaná jako béčkový horor.

Osoby a obsazení:
Nathan Bishop – Matěj Převrátil
Gordon Edmonds – Jan Holík
Sally Timmsová – Marie Černochová
Freya Timmsová – Zuzana Ščerbová
Iris Marinus-Fenbyová – Klára Suchá

„V zahrádce své imaginace nechal Mitchell vyklíčit původně twitterový žert (…) a je dobře, že mu rozkvetl až na dvě stě stran. Metafory jako z hororového automatu, věrohodné ztrápené postavy, fraška podlitá existenciálnem a metafikčními fórky – šup s tím do kotle! V zázračné kuchyni je tvůrce jako doma a ví, že špikovat husí kůži humorem je vítězná strategie. Jeho úděsně nasvícená halloweenská dýně se tlemí jako smyslů zbavená a mráz nám po zádech tančí pogo.“ – The Guardian

„Autor grandiózních postmoderních eposů přichází s útlým hororovým románem, v jehož centru stojí tajuplný dům. I v Domu za zdí však čtenář nalezne typické mitchellovské ingredience: propletenou mozaiku příběhů, několik časových rovin a exotická dějiště. (…) Tak jako v Hodinách z kostí si i tady klademe otázku, co bychom dělali, kdyby cenou za nesmrtelnost byla duše druhé osoby.“ – iliteratura.cz

„Mitchell píše stále tutéž Velkou knihu o fatálních dopadech naší hamižnosti a opět se zaštiťuje převtělováním postav z předešlých románů. Předchozí neznalost autora Atlasu mraků nevadí. Kdo se tu jeho trikům oddá poprvé, užije si tohle paranormálno víc.“ – Hospodářské noviny

„Příběh se odvíjel jako tajemné klubíčko a Mitchell dokázal situaci zvrátit vždy tam, kde už nečekáme žádnou změnu. (…) Okultní román, ve kterém si autor nestydatě hraje s psychikou čtenáře.“ – databazeknih.cz