Hlavně nic nepodcenit a nic nevzdávat!

Říká se, že každý policista se má deset let učit, deset let pracovat a deset let předávat zkušenosti. Od píky začínal i Martin Baláž, dnes brigádní generál ve výslužbě, který od roku 1991 sloužil jako řadový policista ve Zlíně a nakonec se vypracoval až k vyšetřování kauz, které svého času napjatě sledovala celá Česká republika. S reportérkou Martinou Eretovou se seznámil díky natáčení dokumentární série Bez lítosti, ve které popisoval, jak v roce 2012 rozpletl kauzu metanol a odhalil jednoho z jejích hlavních aktérů. Tehdy se mu pracovní život převrátil vzhůru nohama – po dvacetileté službě opustil rodný kraj a jeho kariéra pokračovala v Praze přímo pod hlavičkou Policejního prezidia ČR. V čele týmu Tempus dostal příležitost otevřít celou řadu takzvaných pomníčků neboli případů, jež do té doby zůstávaly v policejních archivech odložené jako nevyřešené a leckdy už nezbývalo mnoho času do uplynutí jejich promlčecí lhůty. Prací kriminalisty, o níž hovoří s velkou otevřeností a vášní, si splnil svůj dětský sen. A po dvaatřiceti letech strávených u policie už ani nedokáže spočítat, kolik zločinců – nejen vrahů – pomohl dostat před soud.

Vzpomínky elitního kriminalisty na kauzu metanol, napadení Petry Kvitové i odložené případy.

„Velmi poutavě a zajímavě napsané, přečteno jedním dechem. Moc pěkné vzpomínky, kdyby tak psali všichni kriminalisté...“ – ze čtenářských ohlasů na Databazeknih.cz

Někdy se i ten nejpracovitější kriminalista prostě musí smířit s tím, že i když přesně ví, jak se vražda odehrála a kdo je vrahem, za mříže se pachatel nedostane.

Případ vraždy Antonína Běly je nerozlučně spjat s divokými devadesátými lety. Figuruje v něm tolik vražd, podvodů, peněz, zbraní a lidí z podsvětí, že se dnes až skoro nechce věřit, že toto byla skutečně česká realita. Mimochodem, případ Antonína Běly je provázaný i s životní drahou jiného českého kriminálního bosse, Františka Mrázka. I jeho život byl ukončen vraždou. Ale o tom až později.

Martin Baláž se k případu, který se odehrál v roce 1996, dostal až o mnoho let později jako šéf týmu Tempus a chvíli to vypadalo, že spravedlnosti bude učiněno zadost.

Bohužel vše dopadlo jinak. – ukázka z knihy