Literárně-dramatická kompozice o tragickém konci ruského romantika s použitím motivů ze života obou géniů a Puškinovy hry Mozart a Salieri.
Mezi Mozartem a Puškinem vskutku je možno nalézt paralely - geniální nadání, které se uplatňuje v konvenčním a konzervativním prostředí panovnického dvora a vedle toho nespoutaně v místech, kam oficiální zraky nedohlédnou. V Puškinově případě to bylo i ve vyhnanství mimo tehdejší metropoli Petrohrad. Puškin, stejně jako Mozart, je autorem monumentálních děl a vedle toho bezpočtu vtipných, hravých i ironických drobností. Oba popuzovali okolí svou zdánlivou pýchou, jako by pohrdali okolím. Pro oba byla tvorba sám život. Oba byli pohřbeni tajně, bez poct, které jim náležely.