„Stále věřím v lidi. Kdysi to byla má největší slabost. Dnes je to zdroj mé síly.“

Když byla osmašedesátiletá Gisèle Pelicot předvolána na policii, netušila, že její dosavadní život právě končí. Manžela, s nímž strávila padesát let, přistihla ostraha supermarketu při natáčení záběrů pod sukněmi žen. Následné vyšetřování odhalilo zdrcující skutečnost ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠– Dominique Pelicot své ženě devět let tajně podával omamné látky, v bezvědomí ji znásilňoval a do jejich domova zval desítky cizích mužů, aby ji zneužívali také. Vše si pečlivě dokumentoval.

O čtyři roky později stanul s dalšími padesáti muži před soudem. A Gisèle učinila krok, který změnil její osud, francouzskou legislativu i pohled světové veřejnosti na sexuální násilí.

„To oni musí zahanbeně sklonit hlavu, ne já,“ prohlásila a otevřela soudní jednání veřejnosti.

Gisèle Pelicot se stala hlasem i tváří milionů obětí sexuálního zneužívání a domácího násilí. Její slova obletěla svět. Její odvaha inspirovala.

Nyní vypráví svůj příběh vlastními slovy.

Vrací se k dětství, kariéře, mateřství i manželství. Přináší silné poselství o zotavení. Připomíná, že oběti nemají žádný důvod k hanbě. Že i po nepředstavitelné zradě lze jít dál – a znovu nalézt radost ze života i lásku.

Óda na život není příběhem oběti.

Je memoárem ženy, která se odmítla vzdát.

„Patrně nejvýznamnější memoár roku 2026.“ — Daily Telegraph

„Neskutečně silný text. Několikrát jsem u něj brečel.“ — Pavel Houdek, spoluzakladatel projektu Moderní sebeobrana

„Gisèle Pelicot nás všechny posunula blíž světu, kde sexuální násilí není přehlíženo, ani tolerováno. Za svou odvahu a odhodlání si zaslouží hluboký respekt.“ — Johanna Nejedlová, spoluzakladatelka Konsent, z. s.

„Tohle je opravdu něco – nesmírně odvážné, upřímné a srdcervoucí paměti.“ — Sarah Jessica Parker, herečka

„Gisèle zpochybnila patriarchát po celém světě a stala se symbolem odvahy a přežití.“ — Gloria Steinem, feministka a novinářka

O autorce

Gisèle Pelicot (* 1952)

Je trojnásobnou matkou, babičkou a ženou, která se i po extrémní zkušenosti rozhodla prosadit své právo na důstojný a svobodný život.

Její příběh a následný soudní proces, který probíhal v posledních měsících roku 2024, zásadně proměnily debatu o sexuálním násilí, vině a odpovědnosti. Ve Francii také vedly k revizi právní definice znásilnění.

Byla zvolena nejvýznamnější francouzskou osobností roku a získala nejvyšší státní vyznamenání, Řád čestné legie. Britský deník Financial Times ji zařadil mezi dvacet pět nejvlivnějších žen a v roce 2025 ji The Independent označil za nejvlivnější ženu planety.