Bylo v peci knihaře spáleno lidské tělo?

Po obdržení anonymního dopisu prohledá pařížská policie dům knihaře Steuvelse na Rue de Turenne. Téhož večera ho komisař Maigret zatkne: v radiátoru jeho dílny byly nalezeny dva lidské zuby. Zatčený však popírá jakékoli provinění, a to navzdory několika usvědčujícím důkazům: zmizení záhadného kufru a oblečení potřísněnému krví. O tři týdny později jde paní Maigretová ke svému zubaři. Na schůzku čeká na lavičce v parku, kde se již pravidelně a velmi ráda potkává s mladou ženou a dvouletým Karlíkem. V tento konkrétní den jí však mladá žena dítě „na minutku“ svěří – vrátí se až o dvě hodiny později taxíkem a bez dalšího vysvětlení si dítě odveze. Když se pak Maigret pustí do vyšetřování, začne být zřejmé, že spolu tyto dva incidenty mohou souviset...

Příběh, v němž do případu zásadním způsobem zasáhne Maigretova manželka, byl v roce 1962 adaptován pro britskou televizi pod názvem Bílý klobouk v režii Andrewa Osborna a s Rupertem Daviesem coby inspektorem Maigretem. Pro francouzskou televizi jej pod názvem Maigret a bezhlavé tělo v roce 1977 natočil režisér Marcel Cravenn s Jeanem Richardem v roli Maigreta a s Annick Tanguy jako paní Maigretovou.