Nepřijetí, vina a vlastní hodnota.

Rodina nikoho nemine. Vztah ke členům rodiny je naší první sociální zkušeností. Formuje nás, je dalekosáhle určující pro náš životní pocit, nemůžeme se z něho vymanit. Do své rodiny se rodíme, nikdo se nás neptá a nemáme na výběr. V tomto smyslu je rodina osudem.

Někteří lidé se ve svém dětství setkají s nedostatkem emocionální podpory či přímo terorem. Taková zkušenost u nich přispívá k úzkostem, pocitům viny a dalším obtížím. Černé ovce často pochybují, zda nejsou nevděčné, protože nepociťují lásku k rodině. Touží být uznáni a zároveň je zatěžuje pocit odpovědnosti za to, že nejsou. Kniha psychoterapeuta Petera Teuschela poskytuje řadu terapeutických doporučení pro lidi s podobnou zkušeností. Jedním z klíčových kroků je podle něj vytvoření emocionálního odstupu od rodiny a kontrola vlastních impulzů. Černé ovce se také musejí naučit soustředit na vlastní hodnoty a nezáviset na vnějším uznání. Autor mj. navrhuje „terapii řádem“ – vytváření praktického řadu, který u těchto jedinců podporuje pocit kontroly nad vlastním životem.