Podobenství o lidstvu slepě se ženoucímu do války vévodí neodolatelná Liluli, věčná iluze, za jejímž hlasem a půvaby se každý rád vydá za válečným hrdinstvím, byť i posmrtným...

Od roku 1904 pracoval Romain Rolland na svém stěžejním prozaickém díle, románu Jan Kryštof, jehož 10 částí vycházelo na pokračování až do roku 1912. V roce 1915 za něj obdržel Nobelovu cenu za literaturu, finanční částku s ní spojenou věnoval z větší části na zmírnění útrap lidí postižených první světovou válkou.
Po dokončení rozsáhlého románu, kterému se věnoval téměř deset let, toužil pustit se do méně svazujícího díla. Výsledkem této touhy byl především román u nás známý pod názvem Dobrý člověk ještě žije z roku 1919. A také divadelní groteska Liluli vydaná v témže roce.
Výtečnou rozhlasovou adaptaci režíroval Jiří Horčička, který spolupracoval s předními herci své doby: Jaroslavou Adamovou, Václavem Voskou, Jiřím Sovákem, Janou Drbohlavovou, Josefem Kemrem, Františkem Filipovským a dalšími.