Literární příběh Carmen je prodchnut nezadržitelnou vášní a neúprosnou osudovostí. Základ příběhu si Mérimée podle vlastního doznání odnesl z vyprávění své přítelkyně hraběnky de Montijo, obsahujícího mj. skandální rodinnou aféru o milostném vzplanutí šlechtice k dělnici z továrny na tabák.
Svou přítomností v novele v roli rámcujícího vypravěče si Mérimée vytváří prostor pro ironický odstup. Často se to vysvětluje tím, že v Mériméovi se vždy spisovatel svářel s archivářem nebo že v závěrečné kapitole Carmen dává autor sbohem literatuře a obrací se k historii. Příběh Carmen se stal symbolem ničivé vášně.
Dvanáctidílnou dramatizovanou četbu na pokračování ze stejnojmenné novely s doprovodem hudby Georgese Bizeta z překladu Josefa Čermáka připravil a režii má Jiří Horčička. Účinkují: Eduard Cupák, Viktor Preiss, František Němec, Marie Marešová, Daniela Šrajerová a Růžena Merunková.