Rozhlasová nahrávka z roku 1997.

Překlad: Prokop Voskovec
Dramatizace: Jan Strejček
Dramaturgie: Pavel Minks
Scénická hudba: Jiří Váchal
Režie: Josef Melč
Účinkují: Ladislav Frej, Jan Hartl, František Němec, Marta Vančurová, Josef Somr, Dana Syslová a další.

Fjodor Michajlovič Dostojevskij dokončil Bratry Karamazovy v roce 1880. Naplnit úmysl a rozvinout další osudy titulních hrdinů do rozsáhlé epopeje mu znemožnila o rok později smrt. Přesto lze tento dvoudílný román považovat za vyvrcholení jeho díla. A to nejen proto, že se v něm s vášnivostí sobě vlastní vrací k tématům, jež řešil již ve svých předchozích velkých prózách, ale také proto, že se v centru jeho pozornosti tentokrát ocitl i fenomén vášně samé. Vášně projevující se smyslnou touhou stejně jako touhou po transcendenci. Ideové pole, v němž se ?karamazovská vášeň? rozněcuje do rozličných oslnivých silokřivek, je tvořeno otázkou: Není-li Boha, je vše dovoleno?