„Život je příliš křehký, než aby byl uložen na jediné planetě. Musíme vypracovat záložní plán.“
Michio Kaku je vědec s verneovskou představivostí, jíž nečiní potíže rozletět se kosmickými sférami rychlostí světla. Věhlasný mistr myšlenkových experimentů navýsost přístupně uvažuje, jak a kdy by lidstvo – nyní na stupni energetického rozvoje 0,7 podle Kardašova – mohlo uspět ve snaze nedržet se při Zemi a nespokojit se s krůčkem k Měsíci. Předpokládá to ovšem přizpůsobit k obrazu svému Mars, probádat slibné měsíce velkých planet, zřídit si přestupní stanice u hranic Sluneční soustavy a poté zamířit k nejbližším exoplanetám, na které už s nadějemi hledí stovky teleskopů. Kakuovy vize poodhalování tajů vesmíru, kde zajisté nejsme sami, stavějí na pokroku robotiky i nanotechnologií, počítají s fúzními raketami i se zásadním zdokonalením lidské inteligence, jež se od pravěku skvěle přizpůsobovala proměnlivým podmínkám. Máme důvod. Naši hvězdnou štaci u žlutého trpaslíka typu G2V dříve či později čeká katastrofa, takže se vydejme budoucnosti vstříc. Štěstí přeje připraveným! „Autor nabízí novou utopistickou vizi: pokud se navzájem nevyhubíme a nevrazí do nás nějaký meteorit dřív, než budeme schopni odklonit jeho dráhu, snad se jako lidstvo spojíme ke společnému cíli. Ten ideál se nazývá přežití.“ – Aktuálně.cz