Velkého českého básníka, dramatika a překladatele připomínáme četbou z jeho lyrické prózy U stolu. Hrst vzpomínek na dětská léta, prožitá v malebném kraji mezi Vltavou a Sázavou.

Jsou tři místa, která se přetahovala o tvůrčí pozornost básníka Františka Hrubína - rodná Praha, ve které Hrubín prožil většinu života, jihočeský Chlum u Třeboně, kam pravidelně od padesátých let zajížděl na letní byt. A nad nimi a skrze ně prosvítalo Posázaví, zvlněná krajina Hrubínova rodu a kraj jeho dětství a dospívání.
V lyrické vzpomínkové próze s názvem U stolu (1958), mísící realitu se snem, se básník vrací právě do odlehlé krajiny mezi Vltavou a Sázavou, do svého dětství, a přibližuje milé tváře, věci, dění, ale i širší souvislosti kolem někdejšího rodinného stolu.