Příběh nerovné živočišné lásky v jednom z nejskandálnějších románů první poloviny 20. století.
Poprvé vyšel na konci dvacátých let ve Florencii a v Paříži, ovšem v autorově rodné Británii bylo jeho vydávání zakázáno až do šedesátých let. Takže si jej angličtí kulturní turisté přiváželi z výletu na kontinent tajně jako pikantní suvenýr, což možná ještě přiživovalo jeho 'špatnou pověst'. Mimochodem, v češtině vyšla kniha poprvé už v roce 1930 ? a žádný skandál nevyvolala. Snad to bylo i tím, že čeští čtenáři asi tak silně neprožívali ostrou kritiku britské společnosti, jež za Kanálem mohla u řady schvalovatelů a zakazovatelů vyvolávat prudší nesouhlas než domnělá obscénnost knihy. Protože Milenec lady Chatterleyové je možná erotický román, určitě však ne obscénní. Byť hranice mezi těmito výrazy vždy byla a bude hodně pohyblivá.
D. H. Lawrence (1885-1930) se úspěchu své knihy nedočkal, zemřel pouhý rok po jejím prvním vydání. A vlastně by musel čekat dlouhá desetiletí, než se kniha stala součástí literárního kánonu a vysokoškolských skript, než se stala jednou z vůbec nejfilmovanějších knih, a hlavně knih nejčtenějších.
Milostný příběh mladé aristokratky Constance, která si místo svého urozeného (a želbohu invalidního) manžela zvolí 'obyčejného hajného' dnes už žádný skandál nevyvolá; stále nás však muže oslovit a dojmout - a vzrušit - nejen mimořádnými literárními kvalitami, ale především silou vášně obou milenců i samotného autora. Ludvík Němec