Jak v socialistickém plánovaném hospodářství motivovat nadané pracovníky k inovaci výrobních postupů? No přece podporou tzv. zlepšovacích návrhů!
Mladý absolvent průmyslovky Luboš Panáček, který čerstvě po škole nastupuje na umístěnku do továrny, podává svůj zlepšovací návrh. A navzdory intrikám svého předáka Kalouska, který se schopným mladíkem cítí být ohrožený, dovede svůj nápad do zdárného konce. Mimořádně vtipný a na tehdejší poměry ostrý text Jiřího Justa demaskuje systém socialistické organizace práce a soudružské vztahy na pracovišti jako naprosto nefunkční a neudržitelné.

Režisér Jan Lorman měl mimořádně šťastnou ruku v obsazení všech postav, které v Justově příběhu vystupují. Ať už je to Josef Bek jako bodrý a nebezpečný předák Kalousek, David Vejražka jako nesmělý, ale zarputilý mladý zlepšovatel, Jaroslav Moučka jako "jediný spravedlivý", který chce pomoct správné věci, Vladimír Krška, který s čím dál větším úžasem naslouchá vyprávění spletitého případu, ale zapadnout by neměl ani Jiří Ornest v epizodní roli svazáka Wintra, který dokonale postihl dikci i charakter dobově tak příznačného společenského oportunismu. Nade všemi však vyniká Zdeněk Řehoř, jako vypravěč a pronikavý glosátor událostí ve fabrice, který jednoho pozdního odpoledne vtrhne do kanceláře vedoucího s žádostí o odchod do zaslouženého důchodu.
Inscenace získala v roce 1981 hlavní cenu na festivalu Prix Bohemia Radio.